EURECA

Dobrá Praxe

Na mapě najdete a přečtete si osvědčené postupy v městské ekologii. Pocházejí z 5 zemí: Polsko, Česká republika, Itálie, Španělsko a Portugalsko. V článcích najdete stručný popis osvědčených postupů s fotografiemi a GPS souřadnicemi, jakož i související cíle udržitelného rozvoje (SDG).



Post Thumbnail

Revitalizace vodního toku Bukovka v Živanicích

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Revitalizace vody

Popis příkladů dobré praxe:

Revitalizace vodních toků je proces nápravy nevhodně provedených změn (regulace průtoku) směrem k původnímu, přírodě blízkému stavu s cílem obnovit přirozenou funkci vodních ekosystémů. Naturalizace vodních toků a povodní ve volné krajině i v zastavěných oblastech spojuje environmentální a vodohospodářské zájmy. Ve většině situací přináší nejen ekologickou obnovu, ale také pomáhá šetřit vodu v krajině v době sucha a zároveň zmírňuje vznik a průběh povodní.
Revitalizace jako naturalizace vodního toku a povodní stavebními opatřeními zpravidla investičního charakteru se provádí na základě řádného projektu zpracovaného osobou pověřenou k vodnímu dílu a po příslušném vodohospodářském poradenství. Projekt revitalizace vychází ze znalosti morfologie řek a příslušného říčního vzoru (hydromorfologického typu) a klade si za cíl navrhnout tvary a rozměry vodního toku odpovídající tomuto typu. Obvykle využívá hydromorfologickou a vodní analýzu, vždy založenou na přirozeném istickém posouzení řešeného prostoru. Dále je projekt založen na co nejlepší znalosti historického toku daného úseku vodního toku a využívá srovnání s obdobnými úseky stejného nebo podobného vodního toku, které nebyly v minulosti ovlivněny technickými úpravami.
Česká republika má plánovanou síť revitalizací řek a potoků. Revitalizace vodního toku "Bukovka" je v našem regionu velmi působivým zásahem do krajiny. Z iniciativy obce Živanice měl být potok "Bukovka" navrácen do přirozené podoby a jako hlavní cíl revitalizace bylo na něm vybudováno sedm malých tůní (z nichž tři jsou schopné průtoku) a dále několik mokřadů. 
Přirozený vodní tok Bukovky byl v minulosti napřímen a zasypán betonovým materiálem, který nedovolí vsakovat vodu do půdy.
Prioritním cílem této revitalizace vodního toku bylo uvést vodní tok do historického a přírodního stavu a zvýšit tak jeho retenci. Jedním z hlavních faktorů zlepšujících zadržování vody v krajině jsou zejména kvalitní lesní porosty, hustá a souvislá vegetace. Zdrsněné dno potoka a jeho zvlnění, tj. prodloužení a zmírnění podélného sklonu břehu, zpomalilo průtok vody, a tím prodloužilo dobu průtoku vody tímto úsekem. V meandrech může zpomalená voda lépe prosakovat do okolních pozemků a vytvářet mokřady a tůně v přilehlých prohlubních.
Betonový materiál použitý k opevnění malého potoka je hydraulicky hladký. Z hlediska samočištění vody se jedná o negativní jev. Dno pokryté kameny má aktivní povrch, jeden a půl nahoru několikanásobně vyšší. Takže účinek samočištění je lepší a závisí na době kontaktu vody s povrchem sekce.
V rámci této revitalizační akce byla zvelebena zanedbaná část obce a lidé zde najdou příjemné místo pro svůj odpočinek.


Read More


Post Thumbnail

Conza Lake Oasis- WWF Oblast vědeckého zájmu.

Země:
Italie
Hlavní předmět:
Správa umělého jezera se stává i zvláště chráněným územím.

Popis příkladů dobré praxe:

Světový fond pro přírodu (WWF) byl založen v roce 1961, jeho hlavním cílem je zachování biodiverzity a podpora udržitelných postupů pro ochranu životního prostředí. V Itálii je WWF aktivní od roku 1966 a WWF Oasis System byl založen v roce 1967. Oázy jsou komplexní a členitý systém chráněných oblastí spravovaný soukromým sdružením a je jedním z prvních v Evropě. Slouží jako místa věnovaná ochraně půdy a biologické rozmanitosti a zároveň slouží jako oblasti pro vzdělávání občanů o hodnotách a významu ochrany přírody. Organizace pracuje na ochraně přírody a podpoře udržitelného rozvoje v italském kontextu, aby chránila životní prostředí a zabezpečila biodiverzitu.

WWF Oasis „Jezero Conza“ odpovídá jezeru Conza, které se rozkládá na ploše 800 hektarů a z naturalistického hlediska je jednou z nejvýznamnějších oblastí ve vnitrozemí jihu. Jezero je umělé, dosahuje hloubky 30 metrů. Výstavba začala v roce 1972, výsledkem byla přehrada, která umožňuje akumulaci vody z řeky Ofanto pro zavlažovací účely. Přehrada je v provozu od roku 1992, má povodí o rozloze 252 km² a nádrž o velikosti 63 milionů m³ vody. Nádrž slouží více účelům, včetně zavlažování a od roku 2013 i zajišťování pitné vody. Řeka Ofanto, která se rozkládá mezi městy Nusco a Torella dei Lombardi a vtéká do Jaderského moře, napájí svými vodami přehradu Conza della Campania.  

Oblast, která byla v roce 1999 označena jako WWF Oasis, má národní a mezinárodní význam díky rozmanitosti avifauny, která hnízdí nebo se usazuje během dlouhých migrací mezi africkým kontinentem a Evropou. Evropská unie ji uznala jako Oázu na ochranu fauny, je to zvláštní oblast ochrany (SAC) a zvláště chráněná oblast (SPA), v níž se nacházejí ohrožené živočišné druhy a přírodní stanoviště. Jako zvláště chráněné pásmo slouží jako útočiště pro mnoho savců, kteří se potýkají s úbytkem populace, jako jsou jezevci, lišky a dnes již vzácné vydry. Oblast hostí nejvýznamnější kolonii volavek v jižní Itálii. WWF Oáza jezera Conza je klíčovou křižovatkou migrace, která je svědkem průchodu různých ptáků během jara a podzimu, včetně jeřábů, dravých ptáků, čápů a kachen.

Místní flóra zahrnuje četné druhy rostlin, které postupem času kolonizovaly různá prostředí. Některé, považované za „plevel“, hrají zásadní roli v ochraně biologické rozmanitosti. Avifauna je bohatá, s přibližně 140 hlášenými druhy, včetně chovných a stěhovavých druhů. Rybolov je povolen po celý rok s vládním povolením, ale přístup k přehradě je omezen. Řízeno Dr. Marcello Giannotti, Oasis provádí workshopy a iniciativy jako „Tradizional-Mente“(Tradice mysli) se zaměřením na ochranu biodiverzity a tradiční zemědělské postupy. Oáza nabízí také prohlídky s průvodcem, workshopy environmentální výchovy pro školy a různé programy jako oblast divoké zvěře pro kachny a prohlídky kánoí po jezeře.

Oáza je přístupná všem, nabízí dvě stezky: Naučnou stezku, naučnou procházku s umělým rybníkem a rozhlednu s naučnými účely, představující životně důležité prostředí pro mokřadní druhy. Stezka Bílý čáp vede do oblastí volně žijících živočichů a do starobylého sadu, kde se nachází šest odrůd jablek typických pro tuto oblast. Cílem závazku WWF je zvýšit aktivity v Oázách, zlepšit jejich využitelnost (včetně virtuálních aspektů), organizovat a účastnit se konferencí a veřejných akcí, vypracovávat pozorování a dokumenty k projektům, účastnit se výborů a rad, pořádat akce a osvětové kampaně, podávat zprávy o ekologických deliktech a poskytovat vzdělávání dospělých v oblasti životního prostředí. Souhrnně lze říci, že WWF Oáza jezera Conza slouží jako životně důležitá ochranná oblast s rozmanitou flórou a faunou a přispívá tak ke vzdělávání v oblasti životního prostředí a udržitelným postupům v Itálii.


Read More


Post Thumbnail

PLAZA MAYOR. Udržitelné zahrady v největším nákupním centru v Malaze.

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
městské prostředí jako antropogenní biosféra; biodiverzita ve městě, zelené městské ostrovy, ekosystémové služby, zeleň ve městě

Popis příkladů dobré praxe:

Plaza Mayor je obrovské nákupní středisko s více jak 155 obchody a spoustou restaurací situované pouze několik minut od Malagy.
Společnost spravující obchodní centrum, Sonae Siera, vždy dohlíží na to, aby nabídla inovativní řešení a různorodé zážitky v jejich centrech, zahrnující udržitelnost jako klíčovou hodnotu jejich obchodní filozofie.
Zahrady v Plaza Mayor you jasným příkladem takového závazku, jako jsou udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí.
Závazek, mít udržitelné zahrady byl vytyčen v roce 2010. Od té doby provedla různá opatření, která dokazují, že i při minimu zdrojů je možné mít velkolepou zahradu.
Prvním krokem byl redesign zahrady, zmenšením plochy trávníku a zavedením původních rostlin.
O pět let později, byly zavedeny technologie pro biologickou likvidaci škůdců užitečnými predátory prospěšného hmyzu za účelem omezení použití chemických fytosanitárních produktů.
V roce 2016, biodiverzita a půvab byl obohacen díky zavedení motýlů druhu monarcha, kteří se brzy stali stálou faunou a vytvořili kolonii.
V roce 2019 byl vybrán naturalistický styl zahrady, zavedením původních a středomořských druhů, stejně jako druhů adaptovaných do podmínek prostředí, tyto jsem byly vysazeny za účelem snížení spotřeby vody a dalších zdrojů, mimo to dopomáhají k rozšíření biodiverzita zahrady.
V následující letech docházelo k rozšiřování biodiverzity se zaměřením na drobnou faunu, byly instalovat ptačí budky pro drobné ptáky a také úkryty s pítky pro drobné savce a plazy, dále přibyly kolonie hmyzu a zařízení pro krmení prospěšného hmyzu který byl zde vysazen.
Všechny tyto iniciativy způsobily že se ze zahrady v Plaza major stal skutečný ekosystém kde je snadné pozorovat různé druhy drobného ptactva, rozličné druhy plazů, motýlů, savců jako jsou ježci nebo dokonce králíci.

Tyto ekologické, udržitelné a přírodní přístupy jdou ruku v ruce s vysokou technologickou úrovní. Počítačem řízené systémy zavlažování, meteostanice a snímače vlhkosti podle kterých je řízena spotřeba vody v zahradách.

Všechna tato opatření byla zaměřena s respektem k přírodním cyklům a umožnila ekosystému pracovat přirozeným a vyváženým způsobem.

V tomto projektu, rámovaného do Kaizenské filozofie stálého zlepšování, vize do budoucnosti zahrnuje závazek přispívat ke zlepšování tohoto přírodního bohatství, rozšiřováním fauny o druhy které regulují ekosystém a přispívají k jeho kráse, jako jsou netopýři nebo pávy, a nabídnout zákazníkům různorodý zážitek společně s naučnými aktivitami o životním prostředí, jako například komentované prohlídky pro ty kteří by měli zájem nebo stezky, kde by se návštěvníci spolupracovali na zábavně-naučných aktivitách užitečných pro získání znalostí o rozmanitosti druhů nacházejících se v zahradě zatímco si mohou užívat její krásu.


Read More


Post Thumbnail

Comunità EnergetiCa e Solidale v Napoli

Země:
Italy
Popis příkladů dobré praxe:

San Giovanni a Teduccio, předměstí Neapole, které se vyznačuje silnými environmentálními a socioekonomickými problémy: okrajová čtvrť sužovaná problémy spojenými s Camorrou, znečištěním životního prostředí kvůli opuštěným chemickým závodům, oblast procházející rekultivací kvůli vysoké úrovni znečištění, neplavné moře kvůli absenci čističek odpadních vod a vysoká míra chudoby.
Právě na tomto předměstí se zrodila první solidární energetická komunita. Založení "Energetického a solidárního společenství východní Neapole", které vytvořila organizacev Legambiente Campania, v současné době zahrnuje 20 rodinných jednotek a jeho cílem je do roka zdvojnásobit jejich počet.
Vytvoření zájmového společenství složeného z 20 rodin vedlo k vytvoření Společenství energie a solidarity ve východní Neapoli.
Skupina odborníků sledovala spotřebu energie 20 rodin a vytvořila "rendering rodinných výdajů". Analýza začala identifikací plýtvání a řízením výdajů rodiny na energie.
Nadace Famiglia di Maria, organizace působící v této čtvrti a zabývající se vzdělávacími projekty pro nezletilé, poskytla střechu svého sídla - bývalého sirotčince z 19. století - a zahájila tak ekologický přechod zdola nahoru.
Díky státním pobídkám bylo nainstalováno 166 solárních panelů a připojeno k nové elektrárně, která sdílí energii mezi 20 zúčastněnými rodinami. Solární panely budou dodávat energii do speciálně zkonstruované stanice, kterou bude využívat dvacet rodin zapojených do projektu.
Panely komunity pro energii a solidaritu ve východní Neapoli byly "zapnuty" 17. prosince 2021 a vyrobily 53 kW pro prvních dvacet rodin v sousedství. Cílem projektu je zapojit nejméně čtyřicet bytů, jak vysvětluje Legambiente Campania.
Tyto rodiny žijí v naprosté nebo blízké chudobě a často v podmínkách "energetické ilegality". Zapojit je do energetické a sociální komunity znamená umožnit jim připojení k veřejné a legální energetické síti, čímž se stanou aktivními činiteli při změně kulturního smýšlení v sousedství.
Proč je energetická komunita Východní Neapol důležitá? Protože propojuje ekologické a sociální aspekty. Energetická komunita zahrnuje inovace a sociální podporu obyvatel, protože úspory z využívání obnovitelných zdrojů přímo pomáhají rodinám.
Důležitým zdůrazňovaným bodem je, že to musí být komunity a sousedství, které změní modely výroby energie vázané na fosilní paliva a povedou ekologický přechod.
Komunitní energetické zdroje (CER), jak jsou definovány v zákoně z února 2020 (L. 28/2020), jsou autonomní právnické osoby tvořené členy/uživateli, kteří se nacházejí v blízkosti zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Sdílí a propojuje obnovitelné zdroje energie.
Energie odebíraná členy komunity prostřednictvím zařízení instalovaných v jejich domech je považována za "sdílenou energii", a proto je motivována. Během 25leté záruční doby fotovoltaických modulů by celkové získané pobídky po odečtení nákladů na správu činily více než 200 000 EUR. Odhaduje se, že to přinese také reálné úspory, pokud jde o nižší spotřebu elektřiny všemi členy CER, ve výši přibližně 300 000 EUR.
Současně probíhá vzdělávací program o způsobech získávání energie z obnovitelných zdrojů a monitorování spotřeby elektrické energie a kvality budov z hlediska odvodu tepla.


Read More


Post Thumbnail

Odsolovací plán ve Valencii: Péče o městskou ekologii prostřednictvím udržitelných vodních řešení

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
Udržitelnost životního prostředí, ekologická ekologie a infrastruktura měst

Popis příkladů dobré praxe:

Odsolování zařízení ve Valencii slouží jako významný příklad integrace technologií s ohledem na ekologii. Valencie, přímořské město s pravidelným nedostatkem vody, implementovala inovativní řešení pro udržitelné dodávky vody.

Odsolovací zařízení ve Valencii je strategicky umístěné podél pobřeží, tak že je možné používat mořskou vodu jako zdroj pro odsolení. Takto jsou minimalizovány dopady na zdroje vody ve vnitrozemí a podpořena spotřeba vody ve městě.

Zařízení zahrnuje energeticky účinné odsolování technologie, včetně reverzní osmózy, pro převedení mořské vody na vodu pitnou. Takovéto soustředění se na energetickou účinnost je v souladu s městskými ekologickými principy pro snížení uhlíkové stopy v procesu úpravy vody.

Všechna odsolování zařízení ve Španělsku, včetně toho ve Valencii, mají integrované zdroje obnovitelné energie pro vlastní spotřebu. Využitím sluneční nebo větrné energie, tato zařízení přispívají k dosažení městských ekologických cílů navyšováním udržitelné praxe a redukováním závislosti na neobnovitelných zdrojích.
Důsledná správa solanky je zásadní pro předcházení negativních dopadů na mořské prostředí. Odsolovací zařízení ve Valencii disponuje pokročilými metodami likvidace solanky, které zajišťují šetrné zacházení s koncentrovanou zbytkovou solankou pro minimalizování následků na pobřežní ekosystém.

Odsolená voda je distribuována do městského vodovodního řadu, jakožto dodatečný a stabilní zdroj pitné vody pro město. Propojení pomáhá uspokojit poptávku obyvatel města po pitné vodě a snižuje tlak na dodávky vody z tradičních zdrojů.

Probíhající výzkumné a monitorovací iniciativy jsou nedílnou součástí provozu desalinačního závodu ve Valencii. Posuzování vlivů na životní prostředí a studie o účincích elektrárny na místní ekosystémy přispívají k trvalému zlepšování postupů odsolování se zaměřením na minimalizaci ekologických nepříznivých popadů.

Projekt ve Valencii klade důraz na povědomí a zapojení komunity. Vzdělávání místního obyvatelstva o výhodách a výzvách technologie odsolování podporuje smysl pro odpověd-nost a péči o životní prostředí v souladu s principy městské ekologie.

Odsolovací zařízení ve Valencii představuje pozitivní příklad jak implementace odsolovací technologie pro uspokojení městské spotřeby vody může ohleduplně dbát na životní pros-tředí na pobřeží města.


Read More


Post Thumbnail

Filmy o ochraně ptactva se srážkámi s okny

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Ochrana ptáků, architektura.

Popis příkladů dobré praxe:

Přibližně 300 metrů čtverečních stěn na budovách kampusu Univerzity Białystok, Polsko, bylo pokryto speciální UV filmem ke snížení počtu nárazů ptáků do skleněného povrchu budovy. Průkopnická iniciativa zahrnující inovativní UV film byla umožněna díky spolup-ráci univerzity a partnery: Polish Glass Traps Foundation, rakouskou organizací Bird-Shades a místní stavební firmou.
V moderní architektuře představují skleněné stěny, velká okna a dekorativní reflexní prvky kvůli stálému nárůstu těchto prvků vážnou hrozbu pro ptáky.
„Stává se také, že čerstvě umytá okna nebo dveře jsou natolik čistá, že si jich nevšimeme, lidský mozek pak překážku rozená díky stínu nebo klice či jiným prvkům. Podobně rolišueme okraj lesa od jeho odrazu v zrcadlovém průčelí budovy. Ptáci vidí svět jinak. Svůj zrcadlový odraz berou jako rivala, odraz shluku keřů jako kontinuitu prostředí a stíny na skle jako úkryty. Zrcadlový efekt nebo průhlednost skleněných povrchů je velkou hrozbou pro ptáky vedoucí ke kolizi.“Vysvětluje Dr. Krzysztof Deoniziak z Přírodo-vědecké fakulty Univerzity Białystok.
„Když před několika lety vznikal projekt našeho kampusu, tento aspekt jeho architektury nebyl zohledněn. Dnes víme, že některé zdi budovy by měly být zabezpečeny, aby se zvýšila harmonie s přírodou, která je neodmyslitelnou součástí designu kampusu. Musíme to však udělat tak, aby to nenarušilo umělecký záměr designérů, zachovalo vizuální hod-noty objektů“ komentuje Prof. Robert Ciborowski rektor Univerzity Białystok.
Úkolem bylo najít materiál na ochranu skleněných povrchů. Běžné ochranné fólie na trhu nejsou zcela průhledné, často mají viditelný vzor. Ornitologové zjistili, že aby byl vzor účinný, musí být na skle umístěn hustě, aby ho pták vnímal jako neprůchodný. Na charakteru vzoru, ať už jde o tečky, čáry nebo siluety dravců, nezáleží, protože neslouží jako odstrašující prvek, ale spíše jako grafický prvek.
Perfektním řešením pro použití v univerzitním kampusu se ukázal produkt vyvinutý rakouskou organizací BirdShades, která již léta pracuje na ochraně ptactva.
„Náš film, který jsme vyvinuli, je pro lidské oko průhledný, ale v pravidelných inter-valech obsahuje speciální vzor. Tento vzor je aktivní v ultrafialovém světle, které ptáci vidí. To jim umožňuje vnímat povrch pokrytý naším filmem jako překážku a vyhnout se mu.“ Vysvětluje Dominique Waddoup z BirdShades.
Podle nadace Glass Traps Foundation, která tento projekt iniciovala, je průkopnický především díky svému rozsahu. V Polsku a Evropě není mnoho příkladů ochrany velkých skleněných ploch ochranným UV filmem.
Všichni partneři iniciativy se shodují na tom, že je také zapotřebí široké osvěty o rizicích střetů ptáků se skleněnými povrchy a možnostech, jak takovým incidentům předcházet.


Read More


Post Thumbnail

Camilla - food coop

Země:
Itálie
Hlavní předmět:
Potravinový Coop Emporium v městském kontextu

Popis příkladů dobré praxe:

Camilla vznikla v procesu navrhování "solidární nákupní skupiny" Alchemilla v Bologni díky spolupráci se sdružením Campi Aperti, které již léta pořádá trhy na veřejných prostranstvích pro ekologické zemědělce. Zkušenosti z trhů pod širým nebem inspirovaly vznik Camilly zejména pro možnost podpořit růst uvědomělých spotřebitelů, kteří jsou v přímém kontaktu s výrobci, a jsou tak aktivními účastníky systému, který přináší na pulty čerstvé a kvalitní produkty.

Pro rozvinutí této myšlenky nových metod spotřeby a participace se zrodil koncept "komunitního obchodu", který se inspiroval zkušenostmi z newyorského Park Slope a belgického Bees Coop a vychází z myšlenky kritické a uvědomělé spotřeby. Camilla, která funguje od roku 2019, následuje příklad družstva Park Slope Food Coop, založeného v New Yorku v roce 1973 a nyní se může pochlubit více než 16 000 členy. V posledních letech se v Evropě objevila řada podobných zkušeností, například La Louve v Paříži nebo Bees Coop v Bruselu. Tyto příklady potvrdily udržitelnost modelu.

Z praktického hlediska je ekonomická udržitelnost zajištěna počtem členů a objemem nákupu každého člena. Skupinové nakupování snižuje prodejní cenu výrobků, z čehož mají prospěch všichni kupující, aniž by byla znehodnocena práce nutná k realizaci výrobku. Camilla je prvním italským experimentem Food Coop. V praxi se jedná o odlišnou, participativnější a uvědomělejší spotřebu, jejímž výsledkem je něco, co lze definovat jako supermarket spravovaný samotnými účastníky, přičemž se klade důraz na odpovědnost spotřebitelů.

Camilla je založena na samosprávě. Jak? Aktivní účastí na výběru výrobků a následným řízením jejich získávání, distribuce a prodeje na regálech. Pro nákup v Camille je podle nařízení nutné být členem družstva, a tím podporovat celou činnost. Členové se musí zapojit a přispívat třemi hodinami svého času měsíčně na správu obchodu. Tím, že se Camilla spoléhá na dobrovolnou práci, a tím snižuje personální náklady, se jí daří nabízet spravedlivé ceny pro výrobce, aniž by byly vysoké pro její členy.

V obchodě se prodávají především potraviny, které pocházejí z ekologických a udržitelných dodavatelských řetězců (balené a volně ložené, s postupným zařazováním čerstvé zeleniny a ovoce, sýrů a masa). Všechny výrobky v obchodě pocházejí z ekologických, etických a udržitelných dodavatelských řetězců. Referenčním dokumentem pro potravinářské výrobky jsou "Pokyny pro výběr výrobců", které definují konkrétní požadavky podle druhu výrobku. Skupina neustále pracuje na širším systému hodnocení, ověřuje kvalitu výrobců a dodržování zásad Camilly.

Výběr produktů v rámci Camilly je chápán jako nástroj ochrany území a posílení postavení komunit a je svěřen specializované pracovní skupině složené z kompetentních členů. Mezi základní kritéria výběru produktů patří: ekologická, bio dynamická nebo rovnocenná zemědělská produkce, environmentální a sociální udržitelnost, transparentnost vztahů, snížení množství obalů, podpora výrobců v obtížích, nové dodavatelské řetězce a rozšíření volně ložených produktů.

Camilla podporuje krátké a místní výrobní řetězce a přímou znalost výrobců, čímž podporuje konstruktivní a transparentní vztahy mezi subjekty zapojenými do dodavatelského řetězce od výroby až po spotřebu. Ztělesňuje koncept "vzájemné výměny" mezi členy a družstvem: vynikající výrobky za přijatelné ceny výměnou za dobrovolnou pracovní směnu pro provoz prodejny.
Kromě možnosti solidárního, etického a udržitelného nakupování jsou členové povzbuzování k aktivní účasti na různých aspektech života družstva. Ti organizují setkání o potravinářské literatuře, zaměřená na etické dodavatelské řetězce, které bojují proti vykořisťování a obchodování s lidmi, hloubkové diskuse o systémech participativních záruk pro výrobce potravin a setkání o dodavatelských řetězcích výrobců.

Od roku 2019 družstvo začínalo se zakládajícími členy v počtu 56 osob a v současné době má družstvo 475 členů. Camilla pořádá setkání s výrobci, veřejné akce a důsledně rozšiřuje síť svých dodavatelů, čímž dokazuje, že model komunitního obchodu může úspěšně fungovat i v Itálii.


Read More


Post Thumbnail

Kooperativa Lentamente

Země:
Itálie
Hlavní předmět:
Sociální zemědělství k uspokojení potřeb lidí jako inovativní nástroj k reakci na jevy vylidňování a desertifikace. Začít od půdy s cílem vytvořit pracovní místa a začlenění a poskytnout nové možnosti hospodářství venkovských oblastí.

Popis příkladů dobré praxe:

Zemědělské družstvo "Lentamente" tvoří skupina z venkovské provincie Benevento v jižní Itálii. Jedná se o oblast s vysokou mírou emigrace, kdy jen v rámci této provincie změní ročně bydliště v průměru více než 5 000 osob. Důvodem této migrace jsou určité charakteristiky venkovských oblastí, jako je nedostatek dopravy, omezené služby, nedostatek kvalitních pracovních příležitostí a nedostatek příležitostí k získání rozmanitých zkušeností. Tito lidé mají zkušenosti s migrací a po různých zkušenostech a letech strávených na jiných místech se rozhodli vrátit do své vlasti.
Členové se vrátili a rozšířili pohled na svá původní území a otevřeli se novým pohledům: země méně kontaminované průmyslovou kulturní homogenizací, a především bohaté na nehmotné kulturní dědictví a staré znalosti, které je třeba zachovat.
Skupina integruje zemědělství a sociální aspekty, váží si lidí a území a řeší potřeby lidí žijících v této oblasti tím, že využívá polní práce a potravin jako nástrojů integrace a rozvoje. Zaměřují se na výzkum alternativních zemědělských postupů bez používání chemických sloučenin (hnojiv, pesticidů, herbicidů atd.), invazivních zemědělských metod a nadměrného využívání půdy.
Cílem je zapojení znevýhodněných osob, osob se zdravotním postižením zvyšování povědomí, informování rodin a společnosti, integrace bez homogenizace a asimilace.
Umožňují účastníkům nejen vybudovat si jinou cestu pro svou budoucnost, ale také přispět konkrétními činy, které přinášejí území přidanou hodnotu.
Skupina Lentamente dokázala uskutečnit řadu aktivit a klade si za cíl stát se skutečným vzdělávacím a orientačním centrem v oblasti zemědělství a pomáhat obětem pracovního vykořisťování. To vše navazuje na specializované vzdělávací kurzy pro místní plodiny, například prořezávání olivovníků nebo vinné révy.
Lentamente získala v roce 2022 cenu ILC - cenu Mezinárodní pozemkové koalice, největší a nejkomplexnější aliance zabývající se pozemkovými právy, skutečné globální aliance občanské společnosti, organizací zemědělců a agentur OSN.
Vyrábějí pšenici, mouku, čerstvou zeleninu, luštěniny, med, lískooříškový krém, těstoviny a rajčatovou omáčku. Má zpracovatelskou laboratoř a laboratoř na balení medu a v současné době obhospodařuje několik hektarů půdy, na které se také vyrábí olivový olej a víno.


Read More


Post Thumbnail

Výroba energie z městského odpadu

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Čistá energie, odpadové hospodářství, oběhové hospodářství

Popis příkladů dobré praxe:

Zpracování a recyklace směsného, veřejného odpadu z Lisabonu a dalších statutárních měst regionu je integrována do systému, který z odpadu vytváří elektřinu nebo další materiály. Systém je spravován soukromou a veřejnou kapitálovou společností Volorsul.

Hlavní elektro jednotka dokáže spálit netříděný komunální odpad při teplotě 900 °C ve třech spalovacích komorách o kapacitě 28 tun odpadu za hodinu. Teplo je transformováno na páru, která pohání turbogenerátor produkující elektrický proud.

Každá tuna odpadu dokáže vytvořit až 587 kWh elektřiny, přičemž 89 kWh spotřebuje samotný provoz systému. Přebytek energie je pak distribuován do veřejné sítě. Denní příměr netříděného odpadu pro jednotku dislokovanou v S. João da Talha dosahuje okolo 1000 tun, což je dost na pokrytí spotřeby města o 150 tisících obyvatelích.

Z každé tuny netříděného odpadu vzniká také 200 kg strusky, která je tříděna. Kovová struska dále recyklována a přetavena v surový kov. Zbylá struska je podrobena procesu zrání ve speciálním agregátu a jedle používána jako náhrada přírodních materiálů ve stavebnictví, především pro asfaltování silnic. Všechny produkty disponují CE známkou.

Volorsul vyrábí elektřinu také ve dvou dalších jednotkách spalováním bioplynu vznikajícího fermentací biodegradibilního odpadu procesem anaerobní digesce (proces v uzavřeném prostředí bez přístupu kyslíku). Druhotným produktem těchto jednotek je také organická směs používaná v zahradnictví, výsadbu keřů, zelených ploch a dalších zemědělských plodin.

Obvyklá roční produkce elektřiny všech tří jednotek společnosti Valorsul činí 350 GWh. Tato hodnota je dosažena ze směsného, netříděného, domácího odpadu vyprodukovaného 1,6 miliony obyvateli žijícími ve spádové oblasti společnosti, což odpovídá 20% veškerého domácího odpadu  v zemi. Z toho vyplývá, že produkce elektrické energie zpracováním komunálního odpadu v Portugalsku má rostoucí potenciál.


Read More


Post Thumbnail

Alternativní zdroj energie – Bioplynová stanice Ostřetín

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Využití biomasy pro výrobu elektrické energie.

Popis příkladů dobré praxe:

Bioplynové stanice (BPS) jsou v současné době jedním ze základních typů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zdrojem energie je v tomto případě energeticky bohatý bioplyn produkovaný biochemickými procesy při anaerobním rozkladu organické hmoty. Vstupní surovinou může být efektivně pěstovaná biomasa, biomasa zemědělského odpadu nebo komunální organický odpad. 
Bioplynová stanice je výbornou náhradou těžby zemního plynu. Je šetrnější k životnímu prostředí, protože při výrobě nevzniká odpad, který zatěžuje přírodu. Spotřeba biomasy na výrobu bioplynu vyvolává určité kontroverze. Zemědělské podniky pěstují celá pole kukuřice pouze pro účely výroby bioplynu.
V bioplynové stanici se řízená fermentace přeměňuje mokrou biomasu na bioplyn. Používá se zejména v zemědělských družstvech, protože v něm lze velmi efektivně zpracovávat tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat, stejně jako například siláž. Výsledným produktem bioplynových stanic je elektřina, která je dodávána do energetické sítě a teplo, a to nepřetržitě po celý rok. Teplo je využitelné například pro vytápění rodinných domů, ohřev vody, sušičky zemědělských produktů apod. Podle České bioplynové asociace bylo na konci roku 2013 v České republice instalováno 481 bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 363,24 MW a podílem vyrobené energie z ONS 20,7 %, tedy přibližně 2,5 % na celkové výrobě elektřiny v ČR.
Na rozdíl od větrných nebo solárních elektráren patří BPS k regulovaným obnovitelným zdrojům. Bioplyn lze skladovat a energii vyrábět i v případě nepříznivých nebo nevyhovujících povětrnostních podmínek. Při jejich provozu nevznikají odpadní látky, zatímco BPS může odpad zpracovávat za účelem výroby elektrické a tepelné energie, a tím přispívat k využití biologicky rozložitelného odpadu v daném regionu.
Bioplynová stanice v obci Ostřetín má elektrický výkon 844 kW a slouží ke zpracování přebytků zemědělské produkce.
Tato stanice se skládá ze tří komponent. Na přípravném místě se připravují a remixují exkrementy skotu, kejda, hnůj, biomasa z polí a siláže. Jádrem bioplynové stanice jsou dva fermenty, kde vzniká bioplyn, a hnilobná nádrž. Poslední částí je motor, kde se spaluje plyn, a generátor, který vyrábí elektrický proud. Všechny vstupní materiály, jako jsou obnovitelné zdroje energie, jsou v reaktoru podrobeny anaerobní fermentaci, jejímž produktem je bioplyn vhodný ke spalování v kogenerační jednotce. Výstupem z kogenerační jednotky je elektrická energie, která odchází přes trafostanici do veřejné energetické sítě distribučních zařízení a teplo, jehož část je využívána k ohřevu fermentů. Zbývající produkt z biomasy může být použit jako hnojivo pro zemědělskou výrobu.
Zbytek tepla se využívá k vytápění objektů v zemědělské oblasti a sousedních podnicích, jako je autoservis, sušárna dřeva atd. Projekt je unikátní i v tom, že odpadní teplo je využíváno i k ohřevu vody ve výrobě zemědělského družstva a pro jeho zaměstnance. Tato bioplynová stanice byla finančně podpořena Evropskou unií.
Výhodou je, že při výrobě elektrické energie na bioplynové stanici vzniká velké množství odpadního tepla, které lze využít. V komunitních podmínkách lze teplo využít k vytápění rodinných domů obyvatel, k vytápění obecních budov – škol, úřadů nebo k provozu komunálních zařízení jako je čistírna odpadních vod. Výhodou tohoto způsobu výroby tepla je nezávislost na dodávkách plynu.
Bohužel i bioplynové stanice mají svá negativa. Nejčastějším problémem je obtěžování obydlených míst zápachem. Tomu je možné předejít lepším umístěním bioplynové stanice co nejdále od zastavěných ploch. Další možnou nevýhodou je zvýšená hustota provozu, která je nutná kvůli dodávce biomasy do stanice. 
Obecně lze říci, že provoz bioplynových stanic významně podporuje zemědělství ve venkovských oblastech. Kromě toho také přinášejí nové pracovní příležitosti, vedou ke snížení emisí skleníkových plynů a mohou vhodně dodávat teplo do domácností nebo podniků v okolí. Produktivita bioplynu je tedy ekologická i ekonomická.


Read More


Post Thumbnail

Omezení masa ve školní jídelně.

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Vytváření stravovacích návyků šetrných k životnímu prostředí.

Popis příkladů dobré praxe:

Současný svět nekontrolovatelné spotřeby, nadspotřeba a nadbytek všeho v bohatých zemích „globálího severu“ mají obrovský dopad na životní prostředí. Problémem není jen odpad, ale také a možná především způsob jeho produkce. Jedním z produktů, jejichž způsob výroby má největší dopad na životní prostředí, je maso. Chov zvířat na maso, stejně jako zpracování masa, spotřebuje obrovské množství vody a energie, zatímco zvířecí 
exkrementy jsou zdrojem znečištění půdy, vody a ovzduší. Ovlivňují také změnu klimatu, protože metan uvolňovaný z exkrementů zvířat je jedním z hlavních skleníkových plynů. Pro pastvu se kácí obrovské plochy lesů, včetně nejcennějších lesů – rovníkových a 
amazonských pralesů. Konzumace masa přispívá ke zvyšování nerovností globálního jihu a severu. Nadměrná konzumace masa v bohatých zemích přitom vede k mnoha vážným onemocněním. Samostatnou otázkou jsou etické aspekty chovu a zabíjení zvířat.
Aby bylo možné upustit od nepříznivého stravovacího stylu založeného na mase, je 
vynakádáno mnoho úsilí na omezení nebo upuštění od konzumace masa. Není to jed-noduché, hlavně kvůli lidským zvykům a kulinářským tradicím. Samostatným problémem je plýtvání potravinami. Mnohdy stojí v cestě právní překážky, například při stravování školáků. Existují ale i dobré příklady, jak se s tím vyřádat.
Polský magistrát města Izebelin se chopil výzvy plýtvání jídlem ve školách, kde byl zaveden bufet, takže každé dítě si dá, kolik chce a co má nejraději, takže nezůstanou žádné zbytky z talíře nezůstanou na se zmar. Zbytky můžete také vzít do kompostovate-lných nádob. A co víc – tři dny v týdnu jsou v nabídce “vše co můžeš sníst” a maso se na talířích žáků oběvuje jen v úterý a ve čtvrtek. Kromě toho jsou v komunálních jednotkách zakázány neekologické jednorázové obaly a příbory. Food-sharing point byly spuštěny ve spolupráci s nevládní 
organizací, doprovázené zveřejněnou brožurou „Outcast Cuisine“ a workshopy o vaření s nulovým odpadem.
„Naše denní menu je důležité pro životní prostředí a boj proti klimatickým změnám.“ zdůrazňuje Dorota Zmarzlak – starostka, která sama vegetariánkou není a k jakémukoli exremismu má daleko, ale jak říká – co je moc to je příliš.


Read More


Post Thumbnail

Vodní továrny a Lisbonský hlavní odvodňovací plán (LDMP)

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Hospodaření s vodou ve městech

Popis příkladů dobré praxe:

Výskyt povodní způsobený extrémními srážkami se stal v Lisabonu frekventovaným, hlavně v okolí řek, díky vzrůstajícímu záboru půdy a klimatických změn.

Lisabonský všeobecný plán vysoušení (LDMP) cílí na ochranu města před rozsáhlými proudy dešťové vody, prostřednictvím hloubení - ve výstavbě do roku 2030 - 6 km tunelů, které mají sloužit jako dešťové kolektory, a použití podzemních vodních transferů, zmírňujících enviromentální, ekonomické a sociální dopady povodní.

LDMP obsahuje odkalovací bazény, pro zachycení prvního deště, který bývá nejvíce znečištěn nečistotami usazenými na chodnících. Dešťová voda je svedena do tří městských čističek odpadních vod. Jeden z těchto bazénu bude vybaven přepadem, zmenšující následný odtok vody pro pohon mini vodní elektrárny, která bude produkovat dodávky energie pro Alcântara Water Factory. LDMP zahrnuje také revitalizaci a obnovení stávající kanalizační sítě.

Tři Lisabonské čističky odpadních vod (Alcântara, Beirolas a Chelas) zpracovávají odpadní a dešťovou vodu různými chemicko-fyzikálními a biologickými procesy pro separaci pevné a organické hmoty, fosfátů, nitrátů a patogenních mikroorganismů. Část takto upravené vody je vystavována UV záření a dále je používána pro městské zavlažování, oplach chodníků, hašení požárů a v průmyslu do kterého je distribuována 55 km potrubí. Zbytek vody je vrácen zpátky do ekosystému, v případě Lisabonu do řeky Tagus, v enviromentálně bezpečné formě.

Ale potenciál pro recyklaci vody je neomezený. Když bude odpadní voda podrobena ionizaci a osmotické separaci, může být užívána jako voda pitná. Zde v Lisabonu například jako voda pro vaření piva pod značkou Vira.


Read More


Post Thumbnail

Ochranná gabionová zeď v ulici Teplého, město Pardubice – Dukla

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Zajištění měst, aby byla bezpečná, odolná a udržitelná

Popis příkladů dobré praxe:

Gabiony jsou drátěné konstrukce plněné přírodním kamenem, které se ve stavebnictví využívají již od dob Leonarda da Vinciho. Měřitelné studie v současnosti prokázaly, že v porovnání s betonem mají gabiony o 80% nižší uhlíkovou stopu. Toho se podařilo dosáhnout díky šetrnému, ekologicky nenáročnému výrobnímu procesu a materiálům, ze kterých jsou gabiony vyráběny. Gabiony přispívají k dlouhodobé udržitelnosti životního prostředí hned několika způsoby:
100% Recyklovatelnost gabionů je nevyvratitelným důkazem jejich vysokého, environmentálního významu pro naši planetu. Ocel, která je použita při jejich výrobě, je nejvíce recyklovaným materiálem na světě. Více než 90% použité oceli se opětovně recykluje, aby mohla být nově použita při výrobě aut, stavebních konstrukcí, strojů či obalů. Pro srovnání, v EU se celkově zrecykluje jen něco přes 30% všech vyrobených plastů. Druhou a zároveň i nejvýraznější stavební složkou gabionu je kámen. Ten se přímou cestou vrátí zpět do přírody a bez jakýchkoli vedlejších vlivů tak ukončí nenáročný proces recyklace gabionů. Gabiony splňují ta nejpřísnější kritéria pro použití stavebních materiálů v přírodě.    
Dlouhodobá životnost
V současném světě je zvyšující se doprava jednou z veličin, která přetváří naše životní prostředí. Využití gabionů umožňuje rorůstání kořenů rostlin z vnějšku i zevnitř, což současně přispívá ke zlepšení jejich statiky. Listy těchto rostlin pomáhají snížit podíl uhlíku v ovzduší, které zapříčinily výfukové plyny z aut. Snad nejdůležitější vlastnost gabionů je jejich vysoká životnost, a to na minimálně 50 let. 
Gabiony lze variabilně přizpůsobovat výškově, směrově, plnit variabilním materiálem v závislosti na prostředí, do kterého ho vkládáme, a účelu, kterému bude sloužit (protihlukový, protierozní, stabilizující, okrasný..). 
 
Ochranná gabionová zeď: Teplého ulice, Pardubice – Dukla
Při zakládání gabionových zdí se budují základové pásy ze štěrku pod gabionovými konstrukcemi, které podporují zadržování vody v urbánním prostředí – zde tvoří „zásobníky“ podzemní vody pro okolní dřeviny – po vydatnějších srážkách poskytují čas půdnímu horizontu pro dokonalejší vsakování srážkové vody. Spolu s přilehlými mlatovými cestami tvoří vsakovací kolektory, ze kterých stromy a keře čerpají vodu, která by jinak byla převedena povrchovým odtokem do městské kanalizace.
Přísypy gabionových zdí jsou ze 2/3 štěrkové, to podporuje stabilitu zdí a současně zvyšuje možnost vsakování dešťových srážek. Povrch štěrkových přísypů je zasypán vytěženým materiálem z prostoru, kde byly vybudovány štěrkové základy gabionových zdí a mlatových cest. Do přísypů se použil zbytkový a nevhodný kamenný materiál, který nebyl vhodný pro  skládání do gabionových košů (příliš velké nebo příliš drobné kameny). Tím se současně podpořila ekonomičnost výstavby a bezodpadovost (žádný odvoz nadbytečného materiálu  –  všechny výkopky a zbytný materiál z  lomového kamene byly zapracovány do modelace výsledného terénu) průchod gabionovou zdí je umožněn zahnutými uličkami, aby hluk z ulice nemohl procházet přímo – zeď je překážkou v jeho šíření. Při výstavbě nebyl skácen žádný strom – díky možnostem výstavby z gabionů byla zeď rozvlněna, aby procházela mezi jednotlivými stromy a minimálně narušovala jejich kořenový systém (na obrázku javor cukrový, kde se opatrně obnažily kořeny, provedl se zásyp podkladového štěrku, na kterém se zeď obloukem převedla bez jeho poškození – 6 let po výstavbě je strom v dobré kondici). Zeď je v některých místech již zcela pokrytá přísavníky a břečťany. Díky štěrkovému podloží zdí a mlatových cest má zeleň dostatek vláhy i suchých letních měsících, kdy je už trávník ve špatné kondici. Struktura gabionových zdí s množstvím nepravidelně velkých spár mezi kameny, kde jsou ocelové klece z pohledových stran vyskládány z větších plošších kamenů a ve středové části vyplněny drobnějším štěrkem, podporuje druhovou biodiverzitu, tvoří úkryty pro hmyz a drobné obratlovce jako jsou ještěrky a ptáci. 
Pro zvýšenou protihlukovou funkci lze doplnit do jádra gabionů kapsy z geotextilie s jemnými frakcemi kameniva. Jemnější materiál má větší schopnost pohlcovat ruch z ulice (menší odrazivost a větší plocha). Současně poskytuje oporu pro pnoucí rostliny (cíleně vysazené rychle rostoucí přísavníky, břečťany, trubače a plaménky) sloužící k ochlazování prostředí v letních měsících. Cílená výsadba byla provedena v rámci stavby a dále je rostlinný pokryv gabionoých bloků ponechán přirozenému vývoji bez výrazných zásahů. Popínavá zeleň je součástí protihlukového efektu zdi a současně zadržuje polétavý prach (PM10) z přilehlé frekventované komunikace.
 


Read More


Post Thumbnail

Program "LIFE RedBosques"

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
Život na souši, suchozemské ekosystémy a ochrana lesů, udržitelnost životního prostředí

Popis příkladů dobré praxe:

Španělský program LIFE RedBosques je zaměřen na restaurování a uchování přirozených lesů zejména v chráněných oblastech. Iniciativa míří na zlepšení zdraví a odolnosti lesních ekosystému a podporu biodiverzity.

Program přímo přispívá do CUR 15 podporou udržitelné lesní správy, obnovou poškozené půdy a ochranou biodiverzity. Také je v souladu s ostatními cíli včetně CUR 13 (Klimati-cká Opatření) uhlíkovou segregací a CUR 17 (Partnerství jednotlivých cílů) spolupráci se zainteresovanými stranami.

Projekt zahrnuje partnerství mezi úřady životního prostředí, místními komunitami a nevládními organizacemi.

Činnosti zahrnují zalesňování původními druhy, kontrolu invazních druhů a opatření k prevenci a boji proti lesním požárům.

Program také zahrnuje vzdělávací a osvětové kampaně s cílem zapojit veřejnost do pos-tupů udržitelného hospodaření v lesích.

Iniciativa demonstruje ucelený přístup k dosažení cílů vytyčených v CUR 15 oslovováním dobrovolníků skrz aspekty jako jsou prevence, obnova, udržitelná správa a zapojení ko-munit. Taková integrovaná a proaktivní opatření přispívají k celkovému blahobytu sucho-zemských ekosystémů a pomáhají bojovat proti ztrátě biologické rozmanitosti.

 


Read More


Post Thumbnail

Květinová louka ve městě.

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Zelené plochy ve městě.

Popis příkladů dobré praxe:

Ve městě Białystok, Polsko počátek roku 2019. Městská rada zakládá místo tradičních trávníků květinové louky nebo nechává zelené plochy neposečené. Takové opatření má
ekologický, estetický a sociální rozměr.
„Chtěli jsme zavést moderní způsoby údržby zeleně v pruzích kolem cest – a zároveň šetrné k životnímu prostředí: zlepšit biodiverzitu, zmírnit dopady tzv. tepelných ostrovů a lokálně zlepšit mikroklima. No a zkrášlit naše město. Důležitá byla volba správného složení osivových směsí, dále období a intenzita kvetení a odolnost vůči suchu. Rostliny jsme se také snažili zatraktivnit pro návštěvy hmyzu. Postarali jsme se o mikrozadržování deště a také čištění vzduchu od škodlivých částic PM10 a PM2,5.“ říká pracovník bialystocké radnice odpovědný za zeleň.
Místostarosta dodává „V loňském roce 2022 zabírala plocha květinových luk v Białystoku více než 8 hektarů, letos se rozšíří o další více než 2 hektary. Překračujeme tedy cíl stanovený na začátku, kterým je 10 hektarů luk v Bialystoku. Letos to bude téměř 11 
hektarů. Navyšujeme také na 50 hektarů plochy zeleně, které nejsou po celou vegetační sezónu sečeny. Loni to bylo asi 36 hektarů. Tato a další podobná opatření přijímáme v zájmu biologické rozmanitosti a ochrany životního prostředí v Bialystoku.“
Bialystocké louky jsou velmi rozmanité a plní mnoho funkcí. Vícebarevné vytrvalé louky 
zaujímají 25 % celkové plochy, protismogové trvalkové louky - 6 %, motýlům příznivé jednoleté louky - 17 %, protismogové jednoleté louky - 36 %, slunečnicová pole - 6 %, zbývající plocha je pokryta ostatními kvetoucí druhy.
Z květinové revoluce nejvíce těží příroda – prospěšní opylovači, městští ptáci a další drobní živočichové. Obyvatelé získávají krásné prostory a kontakt s přírodou a zároveň se starají o čistý vzduch a bojují proti klimatickým změnám.
Květnaté louky snižují náklady na údržbu zelených ploch, a to především omezením sečení a zalévání. Louka se kosí maximálně dvakrát ročně. Šetří tak nejen peníze a čas, ale také zdraví. Ostatně o vysoké škodlivosti nefiltrovaných výfukových plynů z motorů sekaček a spalovacích dmychadel hovoří stále větší počet studií.
Květinové louky mají i propagační rozměr – jsou pohotově popsány médii, kterými pozitivně propagují město, jeho úřady i obyvatele.


Read More


Post Thumbnail

Zelený koridor Monsanto

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Zeleň ve městě

Popis příkladů dobré praxe:

Zpracování a recyklace směsného, veřejného odpadu z Lisabonu a dalších statutárních měst regionu je integrována do systému, který z odpadu vytváří elektřinu nebo další materiály. Systém je spravován soukromou a veřejnou kapitálovou společností Volorsul.

Hlavní elektro jednotka dokáže spálit netříděný komunální odpad při teplotě 900 °C ve třech spalovacích komorách o kapacitě 28 tun odpadu za hodinu. Teplo je transformováno na páru, která pohání turbogenerátor produkující elektrický proud.

Každá tuna odpadu dokáže vytvořit až 587 kWh elektřiny, přičemž 89 kWh spotřebuje samotný provoz systému. Přebytek energie je pak distribuován do veřejné sítě. Denní příměr netříděného odpadu pro jednotku dislokovanou v S. João da Talha dosahuje okolo 1000 tun, což je dost na pokrytí spotřeby města o 150 tisících obyvatelích.

Z každé tuny netříděného odpadu vzniká také 200 kg strusky, která je tříděna. Kovová struska dále recyklována a přetavena v surový kov. Zbylá struska je podrobena procesu zrání ve speciálním agregátu a jedle používána jako náhrada přírodních materiálů ve stavebnictví, především pro asfaltování silnic. Všechny produkty disponují CE známkou.

Volorsul vyrábí elektřinu také ve dvou dalších jednotkách spalováním bioplynu vznikajícího fermentací biodegradibilního odpadu procesem anaerobní digesce (proces v uzavřeném prostředí bez přístupu kyslíku). Druhotným produktem těchto jednotek je také organická směs používaná v zahradnictví, výsadbu keřů, zelených ploch a dalších zemědělských plodin.

Obvyklá roční produkce elektřiny všech tří jednotek společnosti Valorsul činí 350 GWh. Tato hodnota je dosažena ze směsného, netříděného, domácího odpadu vyprodukovaného 1,6 miliony obyvateli žijícími ve spádové oblasti společnosti, což odpovídá 20% veškerého domácího odpadu  v zemi. Z toho vyplývá, že produkce elektrické energie zpracováním komunálního odpadu v Portugalsku má rostoucí potenciál.

Z každé tuny netříděného odpadu vzniká také 200 kg strusky, která je tříděna. Kovová struska dále recyklována a přetavena v surový kov. Zbylá struska je podrobena procesu zrání ve speciálním agregátu a jedle používána jako náhrada přírodních materiálů ve stavebnictví, především pro asfaltování silnic. Všechny produkty disponují CE známkou.

Volorsul vyrábí elektřinu také ve dvou dalších jednotkách spalováním bioplynu vznikajícího fermentací biodegradibilního odpadu procesem anaerobní digesce (proces v uzavřeném prostředí bez přístupu kyslíku). Druhotným produktem těchto jednotek je také organická směs používaná v zahradnictví, výsadbu keřů, zelených ploch a dalších zemědělských plodin.

Obvyklá roční produkce elektřiny všech tří jednotek společnosti Valorsul činí 350 GWh. Tato hodnota je dosažena ze směsného, netříděného, domácího odpadu vyprodukovaného 1,6 miliony obyvateli žijícími ve spádové oblasti společnosti, což odpovídá 20% veškerého domácího odpadu  v zemi. Z toho vyplývá, že produkce elektrické energie zpracováním komunálního odpadu v Portugalsku má rostoucí potenciál.


Read More


Post Thumbnail

RE – USE centrum v městě Chrudim

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Recyklace věcí, materiálů, spotřebičů

Popis příkladů dobré praxe:

Evropská unie, která se v současnosti snaží přehodnotit hospodaření s přírodními zdroji a materiálovými toky v členských státech, připravuje změny odpadové legislativy, které by měly zajistit odklon od lineárního charakteru současné ekonomiky k tzv. cirkulární ekonomice. (oběhové hospodářství). Cirkulární ekonomika zohledňuje limity naší planety a klade si za cíl zajistit oběh materiálů, snížit produkci odpadů a změnou výrobních a spotřebitelských modelů také vytvářet pracovní příležitosti. Znovupoužitelná centra mohou přinést významné společenské výhody, zvláště pokud jsou vedena s jasným sociálním posláním, například jako sociální podnik. Opakovaně využitelné činnosti poskytují vysoký potenciál pro tvorbu pracovních míst, protože jsou manuálně náročné (sběr, třídění, úklid, opravy atd.). Opětovné použití a příprava v této koncepci je zásadní a jejich význam se promítne do odpadového hospodářství ČR.
ReUse centra umožňují recyklaci věcí, materiálů, spotřebičů. ReUse centra jsou místa, která od vás nepotřebné zboží přijmou a nabídnou k dalšímu využití. Velká města mají tendenci nabízet prakticky vše od křesel, kuchyňského a zahradního vybavení až po kočárky nebo hudební nástroje. Zároveň existují stránky zaměřené pouze na konkrétní oblast, jako je ReUse centrum pro dětské věci a hračky.
Tím se snižuje počet a množství odpadu, který je velmi důležitý pro náš budoucí život a pro naši planetu obecně. Věci dostanou „druhý život“. Mohou posloužit i k jinému účelu nebo někomu, kdo si je může vzít a chce je opravit nebo rozebrat a dále použít.
Recyklace věcí šetří životní prostředí. Cílem Evropské unie je více užívat věci a tato centra pomáhají tento cíl řešit. Zároveň umožňuje mnoha rodinám vybavit domácnost funkčními věcmi, i když staršími.
Centra využívá široké spektrum lidí jak ze sociálně slabého prostředí, tak častěji různí kutilové či nadšenci, kteří se nechtějí stále obklopovat novými věcmi, ale rádi mají věci s příběhem a chtějí pomoci životní prostředí. ReUse Centra také pomáhají snižovat sociální rozdíly. Tato centra jsou obvykle součástí „Sběrných dvorů“, které se nacházejí ve všech městech a umožňují občanům ukládat tříděný odpad.
Pro každé středisko opětovného použití je vypracován provozní řád, který přesně definuje, které věci lze v tomto středisku odkládat. Lidé si tam mohou odkládat použité věci zdarma. Kdo má o nějaké použité věci zájem, zaplatí jen minimální symbolický poplatek.
Město Chrudim, kde působíme, má také své re-use centrum, které je součástí „Sběrného dvora“. Centrum vzniklo v rámci ekologicko-sociálního projektu a na základě požadavků veřejnosti. Provozovatelem "Sběrného dvora" a ReUse centra je společnost "Technický servis, Chrudim 2000 sro". Drobné finanční prostředky získané prodejem jsou v tomto případě použity na financování psího útulku provozovaného městem Chrudim. Město Chrudim je součástí Národní sítě Zdravých měst.
V České republice je podporován vznik nových podobných center. Obce, města a další subjekty mohou žádat o dotaci na vybudování ReUse center, tedy míst „k předcházení vzniku odpadů“. Dotace činí až 85 %20 způsobilých nákladů a v roce 2023 byla minimální částka čerpání cca 20 410 Euro. V rámci těchto projektů jsou podporovány další ekologické projekty, nákup kompostérů a projekty na předcházení vzniku odpadu z jednorázového plastového nádobí či jednorázových obalů. Projekty jsou součástí oběhového hospodářství, které se snaží neprodukovat odpad a tyto koncepty postupně přejímají jednotlivé státy do svých národních akčních plánů a strategií.
První ReUse centrum vzniklo v roce 2016 v Brně a v současné době je v České republice kolem 47 takových center. Z environmentálních aspektů stojí za zmínku naplňování legislativních požadavků MŽP v rámci předcházení vzniku odpadů, ale také zvyšování společenské odpovědnosti vůči životnímu prostředí a vytváření funkční alternativy k nadměrné produkci odpadů.


Read More


Post Thumbnail

Udržitelné energie ke snížení vylidňování venkova

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
Udržitelný rozvoj měst

Popis příkladů dobré praxe:

DUS 5000 program tj. “Program udržitelného rozvoje měst”, byl vytvořen s cílem pomoci komunitám dosáhnout energetické transformace a zároveň bojovat proti vylidňování ven-kova v těchto oblastech.

“Program udržitelného rozvoje měst 5000” je nová řada pomoci pro implementaci pro-jektů zabývajících se čistou energií v obcích s demografickými výzvami.
Granty půjdou obcím definovaným jako „demografické obce s výzvou“. Jedná se o obce do 5 000 obyvatel a mimoměstské obce do 20 000 obyvatel, ve kterých mají všechny je-jich jednotlivé přidružené obce do 5 000 obyvatel.

Tato podpora má za cíl podporovat udržitelný urbanistický rozvoj těchto obcí prostřednictvím opatření souvisejících s energetickou účinností ve veřejných budovách a infrastrukturách, podporou zelených investic, vlastní spotřeby a udržitelné mobility.

Obec Ohanes jako první v provincii Almería provede instalaci obnovitelných energií na podporu vlastní spotřeby prostřednictvím plánu DUS 5000. Projekt Ohanes spočívá v in-stalaci fotovoltaických solárních energetických systémů pro vlastní spotřebu v devíti obecních budovách nebo infrastrukturách. Jedná se o Radnici, úpravnu vody, sportovní pavilon, víceúčelový sál „Los Depósitos“, víceúčelový sál „Matadero“, Nový dům, školu, budoucí Interpretační centrum a lékařské středisko.

Aby byl projekt způsobilý v rámci programu DUS 5000, musí implementovat opatření, které dosáhne snížení očekávaných emisí CO2. Opatření, ze kterých si mohou vybrat, jsou následující:

- Snížení poptávky a spotřeby energie ve veřejných budovách a infrastruktuře
- Zařízení na výrobu obnovitelné elektřiny pro vlastní spotřebu
- Zařízení na výrobu obnovitelného tepla a rozvodů pro topení a /nebo ochlazení
- Boj proti světelnému smogu, efektivní a inteligentní osvětlení, Smart Rural a ICT
- Podpora udržitelné mobility

Tvůrci městské politiky zdůrazňují důležitost podpory tohoto investičního programu.


Read More


Post Thumbnail

Obnova řeky

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Renaturalizace mírně vymílané řeky ve městě.

Popis příkladů dobré praxe:

Renaturalizace, meandrování a obnovování přirozeného tvaru řeky Biała v Białystoku, městě ve východním Polsku, hlavním městě regionu Podlasie.
Hlavní částí projektu bylo zavedení renaturalizace neboli obnovu přirozených 
ekosystémových procesů. Aktivity zahrnovaly meandrování neboli vytváření meandrů a klikatých zatáček v úseku řeky, kde dříve vedla rovně. To přispělo nejen k obnovení původního charakteru řeky, ale také vytvořilo rozmanitější a ekologičtější prostředí pro flóru a faunu.
Kromě toho bylo obnoveno jezero mrtvého ramene, které poskytuje další retenční oblast pro zadržování vody v období silných dešťů. To dalo řece schopnost zadržovat vodu, což mělo za následek minimalizaci rizika záplav.
Pro kontrolu hladiny vody v řece byl použit přehradní přivaděč. Jedná se o mechanické 
zařízení, které reguluje průtok vody a udržuje optimální hladinu vody v daném úseku řeky. Díky přehrazovacímu ventilu bylo možné přesně přizpůsobit hladinu vody měnícím se povětrnostním podmínkám a zabránit možným nebezpečným záplavám. Konečným efektem bylo zvýšení bezpečnosti okolních městských oblastí.
Investice přispěla nejen k vytvoření esteticky příjemného prostředí, ale byla také reakcí na měnící se klimatické podmínky. Stále častější a intenzivnější srážky ohrožují vodní systémy města. Cílem prací na řece Biała bylo přizpůsobit se těmto změnám vytvořením retenční nádrže, která účinně řídí průtok vody a minimalizuje riziko povodní.
Důsledky prací jsou patrné již krátce po dokončení projektu. Objevily se nové druhy ryb, rostlin a ptáků a přírodně cenné oblasti začaly přitahovat obyvatele a turisty. Rozvoj 
infrastruktury podél řeky, jako jsou cyklostezky, obnova přírodního rázu místa a vytváření zelených enkláv, učinily z této části řeky Bialy přátelské místo pro obyvatele Bialystoku.
Investice byla financována z rozpočtu města Bialystok, přičemž práce probíhaly v letech 2015 a 2016.
Rekonstrukce řeky Biala, kterou realizovalo město Bialystok, byla mezi třemi projekty oceněnými v roce 2022 v soutěži Generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí o polskou cenu za krajinu.


Read More


Post Thumbnail

Lisabonské zahradnické parky

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Městské zemědělství *

Popis příkladů dobré praxe:

Na konci roku 2023, 24 zeleninových zahrad a farem v Lisabonu se rozprostíralo na ploše 16,4 hektarů z celkové rozlohy (10 005 hektarů) města. Navíc je do těchto veřejných ploch zahrnuto i 70 školních zahrad, které mají vzdělávací a ekonomický účel, v některých případech jsou hydroponicky kultivovány.

Zemědělství existovalo ve městech vždy, v Lisabonu jsou první zmínky o existenci zeleninových zahrad již z doby Římské. Od poloviny dvacátého století dochází k rozmachu zeleninových zahrad vlivem stěhování venkovského obyvatelstva do hlavního města, pěstování zeleniny se tak stalo jejich přivýdělkem. Živelný rozmach byl zregulován pod nátlakem městské výstavby a nadále byl zahrnut do plánování rozvoje města. Na počátku dvacátého prvního století byly zahrnuty do plánu také obavy o životní prostředí.
Dvacet jedna provozovaných, veřejných, zeleninových zahrad (9,7 hektaru) bylo rozděleno na 850 pozemků určených ke kultivaci alokovaných ve veřejném tendru. Hlavní kritérium tendru je vzdálenost pozemku od místa bydliště, jelikož zeleninové zahrady mají též komunitě socializační význam.

Zeleninové zahrady v Lisabonu přidávají k zemědělství i prvek vzdělávacích farem (2 hektary jsou určeny pro vytváření vazeb mezi venkovem a městem), dva hektary vinic (obhospodařovány společně s výrobci vína), 2,7 hektaru ovocných sadů (obhospodařovány trestanci nápravného zařízení v Monsanto).

Velká část Lisabonské orné půdy je zahrnuta do okolních městských zelených koridorů, jako jsou Parque do Zé Pinto v Campolide, které obsahují biodiverzní dešťovou louku, zahrnutou do zeleného koridoru Monsanto. Dešťové louky jsou ekologičtější než travnaté plochy, jelikož nespotřebovávají tolik zavlažovací vody a bohatá flóra zachycuje vzdušný dusík. V Lisabonu je již 5 hektarů dešťových zahrad zajišťující rovnováhu a biodiverzitu městského ekosystému.


Read More


Post Thumbnail

Degradace půdy

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Vyhněme se nesmyslné degradaci půdy v důsledku lidské činnosti

Popis příkladů dobré praxe:

Přírodní památka "Na Plachtě" se nachází v jihovýchodní části města Hradec Králové. Unikátní památka se nachází v blízkosti městské zástavby, která může představovat velké ohrožení přirozeného prostředí této památky.
"Na Plachtě" bylo dosud zaznamenáno na 720 druhů vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2250 druhů živočichů. Z toho asi 107 je chráněno českou legislativou (ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené druhy) a dalších 19 druhů má evropský význam. Několik druhů zvířat „Na Plachtě“ má jediný nebo jeden z mála výskytů v rámci celé ČR. Z botanického i zoologického hlediska je přírodní památka „Na Plachtě“ považována za unikátní a jedinečnost umocňuje kontakt s městem.
Od 60. let 20. století byly snahy o zničení lokality „Na Plachtě“ jejím zastavením. V dobách socialistického plánování hrozilo akutní nebezpečí a koncem 80. let již začala výstavba kanalizace na panelovém sídlišti pro 19 000 lidí. Začal také přesun chráněných živočichů, ale na poslední chvíli se od projektu upustilo.
Po roce 2008 vznikla řada záměrů postavit „Na Plachtě“ jako např. sídliště IPB Real (ORCO Property Group), sklady a administrativní budovy Kelcom International a Turck IMO. Poté se v roce 2009 stavební firma STAKO,L.t.d. věnovala devastaci svých pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů odvozem 1300 tun odpadu na zimoviště obojživelníků.
Od 80. let 20. století bojovali památkáři o vyhlášení chráněného území „Na Plachtě“. V roce 1998 byla „Na Plachtě“ prohlášena za chráněnou přírodní památku jako „Na Plachtě“ 1 a „Na Plachtě“2. Okruh přírodních památek „Na Plachtě“ 1 a 2 nebyl schopen zajistit dostatečnou ochranu unikátních biotopů. Jednoduchým příkladem jsou obojživelníci, jejichž zimoviště se nacházelo mimo přírodní památku „Na Plachtě“ 1 a 2. V důsledku toho ochranáři iniciovali vyhlášení přírodní památky „Na Plachtě“ 3 a ochranu tohoto rozšířeného území zařadila do evropsky významné sítě lokalit a evropských chráněných území, Natura 2000. Rovněž iniciovali změnu územního plánu města Hradec Králové tak, aby využití těchto ploch bylo převedeno z ploch vícepodlažní obytné zástavby do ploch zeleně.
K podpoře rozšíření přírodní památky přispěla veřejná kampaň včetně petice. Petice byla uzavřena 20. listopadu 2009 a podpořilo ji 14 000 občanů! Petice velmi pomohla k vyhlášení přírodní památky „Na Plachtě“ 3 v roce 2012.
Chceme, aby tento jedinečný přírodní ráj zůstal zachován i pro další generace.


Read More


Post Thumbnail

Evropský projekt HYIELD: první evropský závod na výrobu zeleného vodíku z odpadu v průmyslovém měřítku

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
Výroba zeleného vodíku jako nástroj dekarbonizace

Popis příkladů dobré praxe:

Evropa produkuje v současnosti 300 milionů tun odpadu který má potenciál být přeměněn ve 30 milionů tun vodíku.
Dekarbonizace planety je jeden z cílů vytyčených v Evropském projektu HYIELD. K dos-ažení tohoto cíle dekarbonizací prvků jako vodík - v současnosti zodpovědný za 2% emisí CO2 - získaný v projektu zelený vodík je stěžejní aspekt.

Projekt HYIELD by schválen k financování ve správě Horizon Europe pod názvem 'Demon-stration Plant for Waste-to-Hydrogen Conversion’. Tato správa je vedena Clean Hydrogen Joint Undertaking (Clean Hydrogen JU), subjektem dohlížejícím na financování výzkumné a inovační činnosti související s vodíkem v rámci Evropské unie, pro podporu Evropského Greendealu a EU Hydrogen Strategy.

Zelenému vodíku se dostává v Evropě stále většího zájmu, jako cesty k dekarbonizaci různých odvětví, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, letectví a námořní dopravy.

Projekt o rozpočtu 15,5 milionu €, spolufinancovaný Clean Hydrogen Partnership přes Horizon Europe program s grantem 10 milionů €, cílí na rozvoj a inovaci Waste-to-Green Hydrogen technologií. Program poběží následující 4 roky a bude zahrnovat 16 partnerů ze Španělska, Francie, Lucemburska, Norska, Německa a Švýcarska.

Závod na konverzi odpadu na vodík bude využívat technologii zplyňování CleanTech společnosti WtEnergy Advanced Solutions a membránový separační reaktor H2Site. Bude realizován v cementárně CEMEX ve Španělsku, kde se bude zelený vodík používat při výrobě cementu.

Během vývoje projektu HYIELD se očekává, že závod zpracuje přes 2000 tun odpadu a vyrobí přibližně 400 tun zeleného vodíku. Tento vodík bude testován pro průmyslové použití, jako jsou čistá paliva, výroba hnojiv a další.

Během čtyřletého trvání projektu budou integrovány technologie a procesy pro účinnou přeměnu toků biogenního odpadu na zelený vodík o vysoké čistotě za výrazně konku-renční cenu. Cílem je demonstrovat její použitelnost při napomáhání dekarbonizaci různých odvětví, včetně námořní dopravy, letectví a energeticky náročných odvětví.

 


Read More


Post Thumbnail

Gioosto. Udržitelný B2B obchod pro sociální začleňování a lepší životní prostředí

Země:
Itálie
Hlavní předmět:
Udržitelný elektronický obchod a distribuce

Popis příkladů dobré praxe:

Společnost Gioosto sídlí v jižní Itálii, v provincii Benevento, ve skladu, který sdružuje přibližně 1000 udržitelných výrobků z ekologických surovin od přibližně 100 společností. Gioosto nabízí výběr vynikajících produktů, které odpovídají poptávce po skutečně udržitelných výrobcích s vysoce kvalitní nabídkou.
V současné době obchod funguje prostřednictvím webu a výrobky jsou zasílány prostřednictvím dopravního systému pro BtoB.
U každého skladovaného výrobku je provedena předběžná analýza společnosti a způsobu výroby. Cílem společnosti Gioosto je působit na ekologické náklady při výrobě zboží, přijímání konkrétních opatření pro udržitelnost se stalo nezbytným cílem. Zahrnuje holistický přístup k problému změny klimatu, přičemž se zabývá také ekonomickými potřebami a potřebami udržitelnosti podniků.
Metoda výběru výrobků zahrnuje použití indexu NeXt, důležitého nástroje vyvinutého v posledních letech s kvalitní analýzou a strukturou studie.
NeXt byla uznána evropskou komisí jako certifikační značka. a měří udržitelnost prostřednictvím šesti pilířů: Dodavatelský řetězec, Vztah k životnímu prostředí, Lidé a pracovní prostředí, Postoj k místní komunitě, Vláda organizace a Vztah k zákazníkům.
Cílem portálu Gioosto je poskytnout prostor a nové podnikatelské příležitosti inovativním a odpovědným subjektům, často malým nebo křehkým, jejich sdružováním a vytvářením kritické masy.
Vytvářejte cesty k občanství a podporujte aktivní hlasování peněženkou na podporu udržitelných postupů a výrobků.
"Díky větší informovanosti, povědomí a koordinaci bude hlasování peněženkou pákou, která nám umožní změnit svět a nasměrovat ekonomický systém k vytváření vysoce hodnotné práce a ochraně životního prostředí. Prostřednictvím našich rozhodnutí v oblasti výroby a spotřeby můžeme změnit svět."
Gioosto se chce zabývat: Pro výrobce: Zvyšte zdroje a know-how pro řízení udržitelného elektronického obchodu, propojte osvědčené postupy v území, aby se propojily a posílily svou nabídku.
Pro spotřebitele: Zpřístupnit výrobky od udržitelných podniků a informace o nich, poskytnout jednotný referenční portál, který ušetří čas a zdroje s agregovanými a víceodvětvovými kartami výrobků.
Navzdory výrazně efektivnějším skladovým a dopravním systémům na severovýchodě Itálie se společnost Gioosto rozhodla otevřít svůj sklad ve venkovské oblasti na jihu Itálie, aby se vypořádala s výzvou typického nedostatku pracovních míst ve vnitrozemských oblastech jihu.


Read More


Post Thumbnail

Plán přizpůsobení se změně klimatu města Bialystok

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Místní strategie snižování rizika katastrof. Schopnost čelit klimatickým rizikům a přírodním katastrofám.

Popis příkladů dobré praxe:

Město Białystok (Polsko) vyvinulo „Plán města Bialystok pro přizpůsobení se změně klimatu do roku 2030“ jako součást vládního projektu "Vypracování plánů přizpůsobení se změně klimatu pro města s více než 100 000 obyvateli."
Práce na plánu byly zahájeny v lednu 2017 a pokračovaly po dobu 24 měsíců, přičemž zahrnovaly oblasti opatření ke zmírnění dopadů a rizik změny klimatu. Dokument je rovněž nezbytný při podávání žádostí o granty EU na projekty v oblasti změny klimatu.

Hlavní oblasti činnosti plánu jsou:
- vodní hospodářství,
- doprava,
- využívání půdy,
- veřejné zdraví.

Mezi příklady aktivit patří modernizace a rozšiřování kanalizačního systému, budování retenčních nádrží a vytváření zelené infrastruktury pro zmírňování teplot. Součástí projektu je také adaptace na tepelná rizika (včetně tzv. tropických nocí – s teplotami neklesající pod 20oC) a na rizika související se srážkami, záplavami a podmáčením.
Plán adaptace města Bialystok na změnu klimatu do roku 2030 má 6 strategických cílů:
1. vytvoření systému pro podporu rozhodování,
2. vytvoření vzdělávacího centra pro přizpůsobení se změně klimatu,
3. posílení kapacity služeb,
4. adaptace na tepelná rizika,
5. přizpůsobení se srážkám a záplavám/rizikům pod vodou,
6. zohlednění změny klimatu v územním plánování.

Pro lepší boj proti dopadům změny klimatu plán identifikuje opatření v různých oblastech: změny organizačního řádu města, poučení obyvatel o rizicích a zavádění nových technických řešení.

Organizační změny:
Přizpůsobení místních předpisů, včetně územního plánování, s cílem lépe řešit klimatická rizika. Organizace veřejných prostranství, pravidla pro mimořádné události a zlepšení práce městských služeb a systémů varování před nebezpečím.

Informační a vzdělávací aktivity:
Zavést informační a vzdělávací aktivity, které zvýší povědomí veřejnosti o změně klimatu.
Propagace správných adaptačních přístupů k ochraně města a jeho obyvatel.

Technické činnosti:
Investice do nové nebo modernizace stávající infrastruktury, která pomůže chránit město před negativními dopady změny klimatu.


Read More


Post Thumbnail

Ekologičtější sociální čtvrti

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Udržitelnost životního prostředí, sociální začleňování

Popis příkladů dobré praxe:

Město Lisabon má 67 sociálních čtvrtí, bydlení pro nejpotřebnější rodiny poskytující jim sociální inkluzi. Tři z nich odpovídají standardu eko-čtvrti: Boavista, Cruz Vermelha a Padre Cruz, největší na Pyrenejském poloostrově s 20 000 obyvateli. Výstavba těchto čtvrtí započala ve ’40 až ’60 letech a trvala do konce století, měla v těchto letech zaškol v rámci přesídlovacího programu, vybudovat nová sídliště s ohledem na životní prostředí pro lidi z chátrajících domů.

Nové budovy jsou přístupnější, s nájezdovými rampami a jejich architektonický návrh  dovoluje budoucí vybavení nábytkem dle potřeb nových rodin. Stavby jsou vybaveny: 1) vysokým stupněm izolace proti vlhkosti a redukující spotřebu energií; 2) solárními panely zabezpečujícími teplou vodu pro každý byt; 3) sběrače dešťové vody k zavlažení malých zahrádek; 4) světlovody ve všech směrech využívají výhody denního světla; 5) použití koupelnové vody ke splachování toalety.

Navíc k bydlení, která tvoří tato tři příkladná enviromentálně udržitelná sídliště, připadá i sociální inkluze a místní rozvoj, jsou zde tři další měřítka, která k tomu přispívají. Přesněji na sídlišti Boavista byly nainstalovány od sociálních budov obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární panely pro ohřev vody v sídlištním koupališti, pěší okruh („PediBus“) nebo volný přístup k internetu pro obyvatele sídliště („Net-Verde“).

Enviromentální povědomí bylo šířeno dál z těchto tří sídlišť prostřednictvím webu Eco-Bairro, sociálními sítěmi, sportovními a dekoračními aktivitami. Povědomí o zodpovědné spotřebě energie a vody a úspor všeobecných nákladů  bylo pozdviženo, a je dále monitorováno komunitními pověřenci.


Read More


Post Thumbnail

Naléhavá akce v boji proti změně klimatu

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Aleje na venkově

Popis příkladů dobré praxe:

Aleje k české krajině neodmyslitelně patří. Mají mnoho významů a jedním je, že zvyšují pestrost a zlepšují prostupnost krajiny, jsou významným estetickým prvkem a zlepšují podmínky pro biodiverzitu v krajině. Zároveň zdůrazňují dominantní místa v krajině a přivádějí návštěvníky k zajímavým přírodním útvarům, lidským sídlům či jednotlivým stavbám.
V Čechách jsou první zmínky o stromořadích z doby krále Karla IV. První doložené stromové aleje se nacházely na území hlavního města Prahy a spojovaly významné části a Pražský hrad. Většina stromových alejí byla vybudována v období baroka, kdy jimi šlechta zvýraznila podjezdy zámků a nádvoří.
Koruny stromů byly často dokonale symetricky upravovány. Nejběžnějšími dřevinami byly Tilia, Quercus a Populus. Uličky byly často posety kapličkami nebo kříži. Na venkově je často tvořily ovocné stromy. Za vlády Marie Terezie v roce 1752 byla povinnost vysazovat stromy podél cest stromových alejí, doporučené stromy Tilia, Morus, Sorbus, Fraxinus, Juglans a plané ovocné stromy.
Příkladem je obec Sobětuchy, která leží nedaleko města Chrudim. Obec se nachází na pomyslném přechodu mezi urbanizovanou krajinou "Polabí" a krajinně chráněným územím "Železné Hory". Celkově se jedná o pátý nejlidnatější urbanizovaný prostor v ČR, a proto je snaha o navrácení přírodních krajinných prvků velmi důležitá. V tomto případě se jednalo o výsadbu stromové aleje "Perný kopec" v délce 656 m. Cílem bylo obnovit propojení sousedních obcí „Sobětuchy“ a „Rabštejn Lhota“, zvýšit biodiverzitu, nabídnout občanům místo k procházkám a odpočinku.
V roce 2019 bylo doporučeno k výsadbě 78 stromů a 520 keřů. Hlavními druhy jsou například Quercus robur, Pyrus communis, Malus silvestris, Acer campestre, Tilia cordata a Prunus Avium a 5 odrůd keřů.
Následně bylo na základě návrhu občanů, v návaznosti na historické tradice, rozhodnuto v roce 2020 vybudovat v aleji malý kostelní prvek, „kaple čtyř svatých“.


Read More


Post Thumbnail

Plán přizpůsobení se změně klimatu pro Zaragozu 2030

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
Zaragoza schválila svůj plán přizpůsobení se změně klimatu s cílem zlepšit ochranu zdraví občanů

Popis příkladů dobré praxe:

V roce 2022 přišlo město s “Plánem přizpůsobení se změně klimatu pro Zaragozu” 2030 (#PACCZ) jako součást přijatých závazků radou města Zaragoza v rámci Evropské Úmluvy starostů pro klima a energii. “Plán přizpůsobení se změně klimatu pro Zaragozu” (PACCZ) 2030 schválený vládou Zargozi 13 Dubna 2023 ustanovil rámec pro adaptaci opatření proti klimatickým změnám ve městě. Plán umožní městu lépe se připravit na řešení důsledků změny klimatu a snížit její dopad na zdraví, ekonomiku a životní prostředí.

Reakce na změnu klimatu vyžaduje provedení opatření ve dvou směrech:
1. Adresné minimalizování příčin:
•    Snížení emisí skleníkových plynů (opatření v oblasti energetické účinnosti, snížení spotřeby fosilních paliv, lepší nakládání s odpady atd.)
•    Zvyšování zachycování CO2 vytvářením absorbčních míst (jako jsou městské lesy)
2. Opatření k řešení důsledků:
•    Příprava měst na zvládnutí krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých změn
•    Předcházení dopadům a snižování rizik tak, aby se populace a ekosystémy staly méně zranitelnými
Dokument je postaven na analýze rizik a zranitelnosti provedené pro PACES 2030 a prezentuje současnou situaci ve městě ohledně klimatických rizik v nadcházejících de-setiletích. Extrémní horko a záplavy řek jsou identifikovány jako nejvyšší ohrožení, kterým bude město čelit, a které mají dopad na různá odvětví a obyvatelstvo.
Rizika extrémního chladu, sucha, větru, lesních požárů, chemických změn ve vzduchu a vodě a biologická nebezpečí jsou klasifikována jako hrozby se střední úrovní ohrožení.
Extrémní srážky a masivní sesuvy půdy jsou považovány za nižší stupeň klimatické hrozby.
Plán je strukturován do 9 akčních oblastí zahrnujících lidské zdraví, vodu a její zdroje, zelenou infrastrukturu, biologickou rozmanitost, přírodní dědictví a chráněná území.
Celkem 47 opatření bude znamenat přehodnocení designu a řízení města s cílem zapojit další správní orgány, subjekty a občanskou veřejnost do spojení úsilí a dosažení veřejných cílů.
Zájmové oblasti:
1.    Lidské zdraví
2.    Voda a její zdroje
3.    Zelená infrastruktura, biologická rozmanitost, přírodní dědictví a chráněná území
4.    Zemědělství a potraviny
5.    Mobilita a doprava
6.    Územní a městské plánování, výstavba a energetika
7.    Společnost a vzdělávání
8.    Ostatní odvětví, Průmysl a služby, Finanční a pojišťovací systémy, Cestovní ruch
9.    Výzkum a inovace

Plán uvedený v řádnou praxi byl schválen v roce 2023 a první projekt bude realizován v následujících měsících.


Read More


Post Thumbnail

Probuďte spící růženku, zachování přírody v okolí města

Země:
Itálie
Hlavní předmět:
Projekt o ochraně přírody v okolí města, aby byl městský prostor zdravý.

Popis příkladů dobré praxe:

Přestože je Benevento ve srovnání s jinými italskými městy poměrně malým městským centrem, je stále považováno za důležitý městský uzel ve vnitrozemí jižní Itálie. Díky své centrální poloze v regionu a nízkému urbanistickému a dopravnímu rozvoji v oblasti jsou jen několik kilometrů od města přístupné přírodní oblasti a národní parky.
Vzhledem ke stále častějšímu rozšiřování městských oblastí na úkor přírodních oblastí inicioval WWF Sannio ve spolupráci s Agrární univerzitou a s přispěním Nadace pro jih projekt "Sveliamo la Dormiente" (Odhalení spánku). "Dormiente" je název hory, která se nachází nejblíže městu Benevento a na níž se nachází i současná oáza Taburno.
Cílem projektu je podpořit větší udržitelnost využívání parku příležitostnými i pravidelnými návštěvníky díky lepšímu poznání jeho struktur, služeb, zboží a přírodních zdrojů. Očekává se nárůst účasti občanů a turistů. Mezi akce zaměřené na správné využívání zdrojů parku patří např:
1. Mapování, klasifikace a tabulace tras a vytvoření elektronické a papírové mapy.
2. Údržba vytipovaných stezek drobnými zásahy pro zajištění jejich bezpečného užívání.
3. Organizace akcí na podporu poznání stezek a s nimi spojených environmentálních, historických a gastronomických zdrojů.
4. Sestavení atlasu flóry a fauny parku s využitím údajů získaných z monitoringu a ochranářských akcí.
Jednou ze strategií projektu je složení partnerství zahrnujícího kvalifikované odborníky se specifickými znalostmi, místní sdružení znalá území a klíčové instituce pro správu veřejných statků a politiku ochrany přírody.
Vědecká složka partnerství shromažďuje, monitoruje a zpracovává data, obohacuje a integruje sdílené znalosti s místními komunitami.
Součástí projektu jsou také semináře a vzdělávací aktivity, sběr nedřevních produktů, školení pro lesní hospodáře na podporu šíření lesních druhů a podpora trvale udržitelného lesního hospodaření. Součástí iniciativy jsou navíc komunikační aktivity, jako jsou webové stránky a stránky na sociálních sítích.
Oáza Taburno hraje zásadní roli v ochraně místní biologické rozmanitosti, přispívá k udržení vyváženého životního prostředí a podporuje výskyt jedinečných rostlinných a živočišných druhů v regionu.


Read More


Post Thumbnail

Družstvo pro obnovitelné zdroje energie

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Sociální iniciativy v oblasti obnovitelné energie.

Popis příkladů dobré praxe:

Zapojení veřejnosti do rozvoje obnovitelných zdrojů energie je klíčovým faktorem, bez něhož se investice do OZE setkávají s velkým odporem veřejnosti. Větrné mlýny - vibrace a hluk, fotovoltaické farmy - narušení krajiny, bioplynové stanice - smrad. Vnímání obtěžování se dramaticky změní, pokud jsou místní obyvatelé zahrnuti do zisku z větrných mlýnů, fotovoltaiky nebo metanu. Jednou z možností, jak prolomit odpor místních obyvatel, jsou energetická družstva.
Energetické družstvo je forma založená na sdružování místních obyvatel, jednotek místní samosprávy nebo podniků působících v dané oblasti za účelem výstavby nových nebo kombinování stávajících zařízení na výrobu obnovitelné energie s využitím místně dostupných zdrojů. Tato forma také umožňuje rozložit investiční náklady na větší počet subjektů. A nabízí tak možnost vybudovat efektivnější instalace, zásobující energií více spotřebitelů.
Od začátku února 2024 je v Polsku 26 energetických družstev, všechna vyrábějící elektřinu ze slunce na fotovoltaických farmách. Podle ustanovení polského zákona o obnovitelných zdrojích energie může být předmětem činnosti družstva výroba elektřiny, bioplynu nebo tepla výhradně pro vlastní potřebu energetického družstva a jeho členů. Přípustná kapacita:
- u elektřiny - celkový instalovaný výkon všech OZE zařízení umožňuje družstvu a jeho členům pokrýt alespoň 70 % vlastní potřeby a nepřesahuje 10 MW,
- pro teplo - celkový tepelný výkon nepřesahuje 30 MW,
- u bioplynu - roční kapacita všech zařízení nepřesahuje 40 milionů m3.
Energetická družstva jsou zakládána ve venkovských i městských oblastech.
Příklady zahrnují obecní energetické družstvo v Polsku: Otwarty Jazdów ve Varšavě nebo energetické družstvo Michalowo nacházející se poblíž Bialystoku v obci Michalowo.


Read More


Post Thumbnail

Solární panely v Lisabonu

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Čistá energie

Popis příkladů dobré praxe:

Mezi lety 2017 a 2021 město Lisabon z čtyřnásobilo kumulovanou kapacitu na instalovaných fotovoltaických zařízeních z 2 MW na 8 MW. V Lisabonu je třetí nejdelší doba slunečního svitu z evropských měst a jeho střechy jsou slunci velmi vystaveny, maximum ze 40% exponovaných ploch odpovídá 95% potencionální spotřeby energie města za rok 2016.

Lisabonská Solární Strategie cílí na 103 MW (178 MW na hlavu) instalované fotovoltaické kapacity do roku 2030. Tento cíl je důležitý pro dosáhnutí klimatické neutrality a k vymizení energetické chudoby do roku 2050.

Většina solárních panelů v Lisabonu je instalována na veřejných budovách. Část je také umístěna na původních budovách jako na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Lisabon. Další jsou integrovány do architektonických návrhů a projektů budov, jako na nádraží Campolide nebo budově Solar XXI Národní Energetické a Geologické Laboratoře. Projekt této budovy integruje aktivní a pasivní technologie, pro demonstraci energetické účinností mezi architekty.

V privátním sektoru, zde dominuje Natura Towers office complex, kde projekt jeho dvou budov integruje solární panely na střeše a fasádě, spolu s kolektory dešťové vody a zavlažování vertikálních zahrad.

Možnost odprodeje přebytků elektrické energie do veřejné sítě pro malé soukromé výrobce je osvědčený iniciátor pro instalaci solárních panelů na budovách soukromých podnikatelů, stejně jako garance státní podpory.

Další důležitá možnost vzniká, že výrobci-odběratelé a nebo pouze odběratelé mohou vytvořit komunitu sdílející produkty a spotřebu elektřiny. S ohledem na tuto perspektivu město Lisabon plánuje výstavbu fotovoltaické elektrárny v Carnide, s instalovanou kapacitou 2 MW, pro dodávky elektřiny do veřejných budov a sociálního bydlení.


Read More


Post Thumbnail

ÁNGELES MALAGUEÑOS DE LA NOCHE, neziskové sdružení HELP těm, kteří to nejvíce potřebují.

Země:
Spain
Hlavní předmět:
NGO boj za vymýcení hladu v Malaze

Popis příkladů dobré praxe:

Sdružení Malaga “Night Angels” je pozoruhodná nezisková organizace, která se věnuje pomoci nejzranitelnějším lidem v Malaze. Jedná se o svobodné, sekulární a apolitické sdružení, které se při své ušlechtilé činnosti v boji proti hladu spoléhá výhradně na spolupráci dobrovolníků a finanční dary, potraviny a prostředky.
Organizace vznikla v roce 2007 kvůli rostoucí potřebě potravinové pomoci těm nejpotřebnějším. Sdružení každý den poskytuje snídaně, obědy a večeře přibližně 600 lidem, kteří většinou žijí na ulici nebo ve velmi nejistých podmínkách, a to 365 dní v roce. Sdružení distribuuje téměř milion jídel ročně, což je mimořádný výkon, a pokud to dárci dovolí, stará se také o další potřeby, jako je oblečení, hygienické potřeby, přikrývky atd.
Aby pomohlo vymýtit hlad v provincii Malaga, získává sdružení dary od jednotlivců i místních firem a institucí. Dříve museli lidé v nouzi čekat v dlouhých frontách pod širým nebem, aby od sdružení dostali potraviny. Sdružení však neúnavně pracuje na vybudování vývařovny, aby se tito lidé mohli najíst pod střechou a na důstojném místě.
Nová vývařovna má rozlohu 300 m² a je důkazem neochvějného odhodlání sdružení pomáhat potřebným. Byla slavnostně otevřena 14. května 2016 a dnes je místem, kde sdružení připravuje a distribuuje jídlo nejchudším lidem, kteří se na nevládní organizaci obracejí. Úsilí sdružení je skutečně inspirativní a jeho dopad na komunitu je nezměrný.


Read More


Post Thumbnail

“Zploštělé kopce”

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Vzdělávání pro hladkou a aktivní mobilitu

Popis příkladů dobré praxe:

Lisabon je známý jako město sedmi kopců, což může být považováno za obtíž pro rozšířené používání jízdních kol jako levného dopravního prostředku ve městě.
Družstvo Drive Impact však v rámci projektu nazvaného Ciclopes tuto překážku překonává tím, že poskytuje dětem a mládeži v sociálních čtvrtích specifické školení o tom, jak používat jízdní kola. Jedná se o vzdělávací projekt, který podporuje plynulou a aktivní mobilitu spolu se sociální inkluzí a integrací lidí na území města.
Mottem projektu Ciclopes je "Ploché kopce. Zploštění předsudků. Tloustnoucí nerovnosti."
Jestliže symbolickým sloganem je "Flatten hills", klíčovým sloganem je "Flatten bias", který odkazuje na hlavní aspekt projektu, a to dekonstruovat předsudek, že jízdní kola jsou dopravním prostředkem pro chudé lidi. Předsudky přirozeně vznikly mezi obyvatelstvem s nízkými ekonomickými příjmy, například v sociálních čtvrtích, které vnímají automobil jako privilegovaný předmět touhy po socioekonomickém růstu.
Slogan "Zploštit nerovnosti" se vztahuje i k dalšímu podstatnému aspektu, kterým je dát dospívajícím možnost samostatně se pohybovat mimo svou čtvrť a pomocí jízdních kol objevovat území města.
Projekt poskytuje jízdní kola, která lze na určitou dobu zapůjčit, zajišťuje školení o jejich používání a dopravě po městě a také opravy pro údržbu kol.
Projekt funguje od prosince 2020. Během tří let zmobilizoval více než 2 200 účastníků, kteří se zúčastnili více než 200 akcí a odpracovali přibližně 850 hodin.
Tento projekt souvisí s používáním jízdních kol, které je v Lisabonu podporováno. V roce 2017 bylo ve městě 90,5 km cyklostezek, v roce 2020, kdy se město stalo Evropským zeleným hlavním městem, to bylo 125,8 km, v listopadu 2023 to bylo 173 km a síť se dále rozrůstá. Důležitý je také městský vozový park sdílených kol, který se rovněž rozšiřuje: je jich přibližně 1 600 a jsou zaparkovány na 130 místech. Cena je : roční permanentka 25 €, měsíční permanentka 15 €, denní permanentka 2 €.
Projekt je umístěn v zařízení spolu s mnoha dalšími projekty v oblasti ostrova, a to přispívá k tomu, že je důvodem k angažovanosti v terénu s dobrým dopadem na vzdělávání.


Read More


Post Thumbnail

El Encinar, výroba a spotřeba blízkém okolí

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
Neziskové sdružení pro odpovědnou výrobu a spotřebu místní produkce

Popis příkladů dobré praxe:

El Encinar je neziskové sdružení, které se od roku 1993 věnuje propagaci a prodeji ekologických, řemeslných a alternativních produktů v Granadě, konkrétně ve čtvrti Zaidin. Je místem setkávání místních výrobců biopotravin a lidí, kteří mají zájem tyto produkty ochutnat a podpořit takovou formu výroby potravin, která respektuje životní prostředí.
Sdružení El Encinar má své prostory v centru Zaidínu, kde mohou členové i nečlenové v pracovní době nakupovat. Při návštěvě těchto prostor lze lépe pochopit, co je El Encinar zač a kdo jsou. Cílem sdružení je propagovat produkci a spotřebu ekologických a místních potravin, ručně vyráběných a alternativních produktů a podporovat spotřebu sezónních výrobků.
Kromě toho usiluje o vytvoření uvědomělejšího a odpovědnějšího vztahu k půdě, zvířatům a lidem. Snaží se překlenout propast mezi výrobou a spotřebou tím, že podporuje návštěvy farem zemědělců a chovatelů, informuje o způsobu výroby jednotlivých produktů a jejich skutečných nákladech. Sdružení El Encinar nabízí svým členům výrobky pro každodenní život a snaží se rozvíjet projekt maximálního společenského prospěchu, samosprávy a solidarity.
Hlavním cílem sdružení je stát se spojovacím článkem mezi výrobci a spotřebiteli, sblížit venkovský a městský svět a poskytnout odbyt pro andaluské výrobce biopotravin, kteří mají zájem udržet své produkty ve své zemi. Díky svému neochvějnému odhodlání podporovat zdravý a udržitelný život je El Encinar skutečným klenotem pro granadskou komunitu.
Sdružení prodává místní a sezónní produkty za spravedlivé ceny stanovené jeho členy. Přednost mají produkty členů sdružení, které byly vypěstovány v koordinaci s jinými producenty, jsou přepravovány na krátkou vzdálenost a splňují sociální kritéria, jako je spravedlivý obchod a důstojné pracovní podmínky.


Read More


Post Thumbnail

Caffè dell'orto

Země:
Itálie
Hlavní předmět:
Sociální začleňování a Urban Social Cafè s komunitou s vnitřní Zahradou

Popis příkladů dobré praxe:

"Když v roce 2009 sociální družstvo "La Solidarietà" založilo skleník a vytvořilo prodejní místo, začala realizace projektu, který vytvořil podmínky pro vzdělávání a začlenění nejprve zdravotně postižených osob, poté vězňů a alternativních opatření, jakož i mladých lidí v podmínkách patologické závislosti.

Projekt kombinuje soubor různých hodnot od sociální integrace přes sociálně udržitelný rozvoj až po posílení sociálního městského zemědělství jako motoru sociální soudržnosti. Orto je inspirován teorií a praxí sociálního a ekologického zemědělství; má skleník, venkovní zeleninovou zahradu a prodejní místo "Caffè dell'Orto", denní a večerní prostor pro setkávání, který nabízí alternativní zábavu bez hracích automatů. Podporuje se ekologická kultura (ekologická produkce a přísné dodržování pravidel tříděného sběru odpadu, jakož i téměř nulový odpad) a místo pro přímý prodej svých výrobků rodinám.

Díky tomuto nepřetržitému přímému kontaktu s veřejností navštěvující bar, zahradu, kulturní akce, dětské oslavy se osobám zařazeným do individuálních rehabilitačních programů daří zažívat nepřetržitou interakci s komunitou, a realizovat tak jejich plnohodnotné zapojení do všech aspektů života, nejen do práce, ale i do růstu vztahových dovedností.

K dnešnímu dni jsou aktivity rozděleny na zahradnictví, bary, znevýhodněné osoby (PTRI a Free the Penalty), vzdělávací farmu a letní centrum. Od roku 2012 působí v Orto meziinstitucionální pracovní platforma pro alternativní výkon trestů k trestu odnětí svobody. Platforma nese název "Účast na svobodě" a podílí se na ní Externí úřad pro výkon trestu Ministerstva spravedlnosti, Dům Benevento, Diecézní charita Benevento, obec Benevento a několik agentur třetího sektoru.

Díky fungování platformy pracovalo v letech 2012-2014 v Ortu již 34 osob v alternativních trestních opatřeních. V dokumentaci "Účast na svobodě: Příběhy dobře vykonaného trestu" zveřejněné v červenci 2014 je zřejmé, že recidiva osob zapojených do platformy, konkrétně recidiva trestné činnosti osob, které již trestní opatření vykonaly, se snížila o více než 75 %.

V současné době je Orto animováno Konsorciem sociálních a zemědělských družstev "Sale della Terra". Konsorcium hodlá investovat do řemeslných činností a umožnit hostům z různých sociálních prostředí, kteří jdou vlastní cestou, konkretizovat skutečnou pracovní činnost. Zemědělské aktivity jsou zaměřeny na obranu území a podporu sociální soudržnosti, včetně křehkých jedinců na pracovišti a rekultivaci území ohrožených marginalizací a opuštěním.


Read More


Post Thumbnail

Slaměné domy.

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Přírodní stavba.

Popis příkladů dobré praxe:

Sláma se jako stavební materiál používá již po staletí. Používala se na došky, na stěny dřevěných konstrukcí, na výrobu hliněných cihel nebo na vyplňování konstrukcí domů.
Nové využití - stavba ze slisovaných slaměných kostek (slaměných balíků) - bylo objeveno koncem 19. století s vynálezem lisů na výrobu slaměných kostek. Nicméně tato technolo-gie byla "znovuobjevena" až v 70. letech 20. století, kdy začala získávat na popularitě jako ekologické a udržitelné stavební řešení. Ve Francii se nachází nejstarší dům pos-tavený technologií slaměných balíků, který se používá od roku 1921, což dokazuje dlou-hověkost této technologie.
V Polsku byl první dům ze slaměných balíků postaven v roce 2000 a od té doby zde bylo touto technologií postaveno nejméně 350 budov, z nichž některé slouží jako rekreační domy nebo jsou pronajímány turistům. Je třeba poznamenat, že slaměné kostky nejčastěji netvoří nosnou konstrukci stěn domu, ale jsou výplní konstrukčního rámu, ob-vykle dřevěného. Takové použití znamená, že stavbu domu ze slaměných balíků lze provádět z velké části svépomocí, s předchozím získáním příslušných znalostí, neboť klíčovou roli hraje přesnost provedení a vyvarování se chyb.
Technologie slaměných balíků našla uplatnění jako výplňové dřevostavby, prefabrikované dřevěné slaměné panely nebo nosné konstrukce. Kromě toho je možné izolovat střechy, podhledy a větrané podlahy, což činí technologii slaměných balíků univerzálním řešením.
Použití čisté slámy jako stavebního materiálu bez přídavku "stavební chemie" se projevu-je nízkou mírou zpracování a příznivým dopadem na životní prostředí. Sláma je 100% ob-novitelná, lokální a biologicky odbouratelná surovina. Kromě toho vynikající tepelná i akustická izolace slámy znamená, že domy postavené technologií slaměných balíků do-sahují vysokých standardů energetické účinnosti a hodnoty pro kupující. Stojí za zmínku, že tato technologie má také potenciál pro využití v zateplování pasivních budov, jak do-kládají certifikované projekty v Německu a Rakousku.
Technologie slaměných balíků v současné době znovu získává oblibu jako ekologické a efektivní řešení ve stavebnictví po celém světě. Její výhody, jako je šetrnost k životnímu prostředí, energetická účinnost, trvanlivost a rozmanitost použití, z ní činí zajímavou alternativu k tradičním stavebním metodám.Balíky slámy byly použity mimo jiné při stavbě domu v turisticky vyhledávané "Osadě na Sonu" podle zásad přírodního stavitelství (hliněné a vápenné omítky, přírodní izolační materiály, vybourané cihly a tašky, dřevo ze staré stodoly a chléva, polní kámen).


Read More


Post Thumbnail

UpFarming – Vertikální zahradnictví

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Urbanistické zemědělství

Popis příkladů dobré praxe:

UpFarming je nevládní organizace, která podporuje městské zemědělství prostřednictvím různých inovativních projektů, jako jsou hydroponické a aeroponické systémy. Díky spolupráci a technologickému přístupu organizace realizuje především vertikální městské zeleninové zahrady, které umožňují pěstovat čerstvé a zdravé potraviny na omezeném prostoru. Současně vyvíjí několik iniciativ na podporu udržitelnosti a potravinové bezpečnosti ve městech, jako jsou workshopy a další vzdělávací aktivity.
Jedna z vertikálních zeleninových zahrad, kterou organizace realizuje, se nachází ve vězeňském zařízení Torres Novas a pěstuje ji přibližně 40 vězňů a spolu s vězeňskou stráží. Cílem je zlepšit stravování vězňů a prostřednictvím distribuce potravin podpořit rodiny v místní čtvrti. Vězni získávají odbornou certifikaci v zahradnictví, která jim pomůže při reintegraci do společnosti po výkonu trestu.
Organizace působí také v lisabonském Alvalade v zahradnickém parku Aquilino Ribeiro Machado (bývalý předseda lisabonské městské rady), kde se snaží podporovat zapojení spotřebitelů všech věkových kategorií do praxe kompletního procesu pěstování potravinářských produktů, který přináší výhody pro psychickou pohodu jednotlivce a sociální soudržnost.
UpFarming realizoval a spol uřídil projekt nazvaný "Od školy ke stolu", což je ucelený produkční systém sestávající z horizontální zeleninové zahrady, vertikální zeleninové zahrady, agrolesnického kroužku a kompostovací stanice na Základní škole Dom Luís da Cunha. Vypěstované potraviny jsou konzumovány obyvateli sousedství a proces pěstování je využíván jako průřezový a specifický pedagogický nástroj, který přispívá k blahu školní komunity a k formování generace, která si více uvědomuje otázky životního prostředí a potravin.
 


Read More


Post Thumbnail

Permakulturní zahrada

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Přírodní farmaření, ekologicky šetrná zahrada, soběstačnost.

Popis příkladů dobré praxe:

Permakultura je harmonické a udržitelné pěstování - místo, které využívá holistické, přírodní principy k navrhování, vytváření a udržování rostlinného ekosystému. Permakultura, zkrácený název z anglického permanent culture (trvale udržitelné pěstování), je holistická a komplexní filozofie navrhování, jejímž cílem je udržovat trvale udržitelné pěstování, které odráží přírodní zákonitosti a udržitelné procesy vyskytující se v přírodě.

Mezi hlavní zásady permakulturní zahrady patří:
Vegetační rozmanitost: Permakulturní zahrada využívá rozmanitost rostlinných druhů, což podporuje přirozenou rovnováhu v ekosystému. Kombinace rostlin s různými funkcemi a vlastnostmi posiluje odolnost zahrady vůči škůdcům a chorobám.
Šetření vodou: Permakulturní zahrada je navržena s ohledem na efektivní využívání vody. Používání technik zadržování vody, jako je mulčování slámou nebo listím, vytváří podmínky pro shromažďování a zadržování vlhkosti v půdě.
Údržba půdy: Permakultura zajišťuje zdravou půdu jako klíčový prvek udržitelné zahrady. Používání přírodních hnojiv, kompostování a vyhýbání se namáhavým postupům, jako je hnětení nebo odvážení biomasy, přispívá k dlouhodobému udržení půdy bohaté na živiny a dobře strukturované.
Integrované hospodaření: Permakultura podporuje udržitelné metody hospodaření, například pěstování plodin, které spolu spolupracují a vytvářejí vzájemně prospěšné vztahy. Tento přístup minimalizuje potřebu umělých zásahů a podporuje přirozené růstové procesy.
Ochrana místní biologické rozmanitosti: Permakulturní zahrada podporuje místní biologickou rozmanitost tím, že přitahuje různé druhy rostlin, hmyzu a živočichů. To podporuje zachování přirozené rovnováhy ekosystému.
Vzdělávání a komunita: Permakulturní zahrady mají často vzdělávací funkci, propagují zásady zdravého životního stylu a podporují zapojení komunity. Komunitní zahrady mohou sloužit jako místo pro sdílení znalostí, dovedností a zdrojů.

Díky tomu, že zahradníci pracují podle permakulturních zásad, mají nejen užitek ze svých plodin, ale prospívají také životnímu prostředí a místní komunitě. 
Permakulturní plodiny mohou z velké části pokrýt vlastní potravinové potřeby, přebytky lze prodávat a zajistit si tak dodatečný příjem. Vedle permakulturních zahrad jsou často zřizovány agroturistické farmy, které poskytují hostitelům příjem z pronájmu prostor, ubytování se snídaní a placených vzdělávacích seminářů o ekologickém zemědělství, zpracování zeleniny a ovoce, sběru a sušení bylinek, bylinné medicíně, přírodní kosmetice, řemeslech, ale i o exkurzích do přírody a dalších doplňkových aktivitách, které mohou majitelům permakulturních farem zajistit obživu. 
Jednu z mnoha permakulturních farem v Polsku provozuje autorka permakulturních textů, pedagožka a odbornice na permakulturu Monika Podsiadła v obci Podlodek v gmině Michów v Lubelském vojvodství (východní Polsko). Každý člověk může po náležité přípravě a získání znalostí založit vlastní permakulturní zahradu bez větších problémů a investic, a to i na malé zahrádce nebo pozemku ve městě, nebo tím spíše na venkově.


Read More


Post Thumbnail

Agroturistika, ekoturistika, ekomuzea

Země:
Polsko
Hlavní předmět:
Turistika šetrná k životnímu prostředí. Příjem ve venkovských oblastech.

Popis příkladů dobré praxe:

Agroturistika, ekoturistika, živá muzea, ekomuzea - názvy známé každému, kdo se zajímá o odpočinek v přírodě způsobem, který jí neškodí nebo alespoň minimalizuje ekologické zátěže. 
Tak o svém místě píší majitelé ekoturistického areálu "Na Karczaku", který se nachází v údolí řeky Biebrzy - největší mokřadní oblasti v Evropské unii a rozlohou největšího národního parku v Polsku:
"Jsme si vědomi toho, že každá turistická aktivita má dopad na životní prostředí, a proto bychom rádi s vaší pomocí svým ekologicky uvědomělým chováním na agroturistické farmě "Na Karczaku" a v Ekomuzeu, stejně jako na Biebrzských stezkách, tyto nepříznivé dopady snížili a zvýšili ty pozitivní. Snažíme se, aby naše farma, ve které přijímáme hosty, stejně jako naše aktivity, za prvé - neškodily, za druhé - podporovaly ochranu přírody a za třetí - znovu vytvářely nebo vytvářely podmínky pro bohatou biodiverzitu, vysokou kvalitu přírodního prostředí, pěstování tradic a pozitivních emocí a lidských vztahů. Chceme toho dosáhnout tím, že budeme v našich hostech probouzet citlivost k přírodě - k jejím krásám a přínosům, propagovat ekologický životní styl, přírodní a kulturní dědictví regionu, podporovat odpovědný spotřebitelský přístup a aktivní opatření pro přírodu a kulturu a život v souladu s vlastním vnitřním přesvědčením." 
Tato slova jsou zároveň odpovědí na otázku "co je to ekoturistika", která poskytuje dodatečný příjem ve venkovských oblastech a zároveň pečuje o životní prostředí a místní kulturu. Ekoturistika není jen odpočinek v přírodě, ale také aktivity jako např:
- Workshopy pro výuku tkaní na tkalcovských stavech,
- výroba přírodní kosmetiky s využitím místních bylin,
- Setkání s bylinkami a bylinnou medicínou,
- dílny místních řemesel a rukodělných výrobků,
- workshopy o stavbě domů ("hotelů") pro užitečný hmyz,
- setkání s ekologickým životním stylem a přírodním zahradničením,
- výroba a možnost nákupu místních produktů,
- pozorování běžného života na venkově.

Agroturistika v Polsku je rozvinutou formou rekreace, která přitahuje turisty z domova i ze zahraničí. Polsko, bohaté na malebnou krajinu, venkovské tradice a přírodní a kulturní rozmanitost, se stává ideálním místem pro milovníky ekoturistiky.
Polská agroturistika se vyznačuje rozmanitostí své nabídky. Turisté si mohou vybrat z farem, které se nacházejí v horách, u moře, u řek a jezer nebo v lesích. Je to ideální možnost pro ty, kteří hledají klid a kontakt s přírodou, i pro ty, kteří chtějí trávit čas aktivně.

Agroturistika v Polsku si získává oblibu i mezi cizinci, kteří hledají originální zážitky, stranou od masové turistiky v přeplněných turistických centrech. Za zmínku stojí, že agroturistika podporuje rozvoj venkovských oblastí a stimuluje místní ekonomiku.


Read More


Post Thumbnail

ReFood – Stop odpadům z jídel a potravin

Země:
Portugalsko
Hlavní předmět:
Boj proti plýtvání potravinami

Popis příkladů dobré praxe:

ReFood" je projekt, který spočívá ve sběru přebytečných potravin, které by jinak přišly nazmar, a jejich distribuci jednotlivcům a rodinám v ohrožených situacích, a to prostřednictvím komunitního a dobrovolnického přístupu. Boj proti chudobě a plýtvání potravinami současně podporuje environmentální udržitelnost a sociální soudržnost. Jedná se o celonárodní iniciativu zaměřenou na městské oblasti, která se začala replikovat v Madridu (Španělsko) a Miláně (Itálie), s výhledem na replikaci také v Brazílii a Virginii (USA).

Fungování ReFood je založeno na síti přibližně 60 center a 7500 dobrovolníků, kteří sbírají potravinový odpad od přibližně 2500 partnerů, jako jsou restaurace, pekárny a supermarkety. Dobrovolníci také zajišťují vhodné a bezpečné skladování a distribuci potravin přibližně 6800 příjemcům registrovaným v síti, čímž jim zajišťují přístup k výživným a kvalitním jídlům.

Projekt každý měsíc zachrání před odpadem 150 000 jídel, čímž přispívá ke snížení dopadu plýtvání na životní prostředí. ReFood každý měsíc zabrání ukládání 1000 tun bioodpadu na skládky, čímž zmírňuje uvolňování skleníkových plynů spojených s odpadem.

ReFood rovněž podporuje sociální začlenění tím, že poskytuje výživné potraviny lidem a rodinám v nejhorších životních podmínkách, čímž pomáhá bojovat proti chudobě a hladu. Projekt také zajišťuje finanční udržitelnost díky ekonomické efektivitě, protože jídlo se vykupuje po 10 centech a komunita přispívá svým časem, potravinami nebo jinou materiální podporou.

Další důležitou výhodou ReFood je informovanost veřejnosti o problémech spojených s plýtváním potravinami a o důležitosti přijetí udržitelných postupů spotřeby a výroby. Vzděláváním komunity o negativním dopadu plýtvání potravinami na životní prostředí a společnost projekt inspiruje ke změně chování a podporuje uvědomělejší a zodpovědnější životní styl.

 


Read More


Post Thumbnail

SOS Rosarno - Pomeranče proti mafii

Země:
Itálie
Hlavní předmět:
Propojení producenta pomerančů a migrantů, kteří se stali obětí mafiánského systému, pro etickou výrobu

Popis příkladů dobré praxe:

SOS Rosarno je Social Promotion Association, která sdružuje drobné farmáře, imigrantské dělníky, aktivisty, ale i drobné řemeslníky a provozovatele odpovědné turistiky.
Účelem sdružení je "Propagovat a praktikovat kulturu solidarity, vzájemného respektu a nenásilí, usilovat o rovnost a sociální spravedlnost. Pracovat na překonání jakýchkoli
předsudků nebo bariér, ať už kulturních, sociálních, byrokratických, ekonomických nebo
fyzické, které může představovat zdroj jakékoli formy rozdílů, diskriminace,
nesnášenlivosti, xenofobie, rasismu, násilí a překážky skutečné sociální a kulturní integraci jednotlivců bez ohledu na původ, sociální a ekonomické postavení, rasu, pohlaví,
náboženské vyznání, a politické příslušnosti."
Hlavní činností je organizace produkce citrusů a oliv podle kritérií ekologického
zemědělství a se zárukou řádného zaměstnávání pracovníků.
Sdružení se nezabývá komerčním zprostředkováním, ale pouze koordinační a propagační činností, zejména se skupinami Solidarity Purchase Groups a EquoSolidarity Shops po celé Itálii, zajišťuje, že zúčastnění producenti respektují všechny zásady a podmínky projektu a přímo propojují nákupní skupiny s producenty.
Prostřednictvím prodeje produktů za spravedlivou cenu - což znamená vyšší, než jaké vyžaduje trh velké organizované distribuce - je zaručena spravedlivá odměna pro
pracovníky a spravedlivá odměna pro výrobce, což vytváří malý živý příklad možné
ekonomické alternativy pro Kalábrii a zejména pro Rosarno na základě kritérií
udržitelnosti, spravedlnosti a pohostinnosti.
Jediným zdrojem financování je v tuto chvíli prodej produktů Solidarity Purchase Groups, přičemž část ceny je vyčleněna na financování managementu sdružení a další část na
financování podpůrných aktivit, prosazování práv a obecněji solidarity vůči sezónní dělníci, kteří po tisících každý podzim-zima zaplňují planinu Gioia Tauro.
V současné době zahrnuje 56 pracovníků osvobozených z otroctví mafie, z 10 různých národů a sítě 100 malých a mikro místních výrobců.


Read More


Post Thumbnail

Potravinová podpora sociálně slabých skupin v Česku

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Potravinové banky v České republice

Popis příkladů dobré praxe:

V České republice pracuje Česká federace potravinových bank, která zastřešuje všechny dílčí potravinové banky. Zastupuje je na národní i nadnárodní úrovni a provozuje centrální sklad. Potravinové banky jsou neziskové organizace, které shromažďují potraviny a distribuují je odběratelským dobročinným organizacím. Pomocí nich se potraviny dostávají k lidem v nouzi, především seniorům, rodinám s dětmi, matkám samoživitelkám a lidem bez domova. 
Potravinové banky většinou poskytují potraviny osobám v nouzi prostřednictvím odběratelských neziskových organizací a také i prostřednictvím výdejen potravinové pomoci. Potraviny banky získávají potraviny od potravinových řetězců, z potravinových sbírek, evropského programu potravinové a materiální pomoci, od pěstitelů, producentů a jednotlivců. 
V Pardubicích byla založena Potravinová banka v roce 2015. V rámci plnění vytýčeného cíle je realizován projekt spolufinancovaný EU v Operačním programu Zaměstnanost plus. 
Partnery projektu je mnoho firem a organizací, např. LIDL, Makro, Kaufland, Košík.cz, Rohlík.cz, Charita Česká republika, Ministerstvo zemědělství a další.
Členy a odběrateli je mnoho organizací, převážně neziskových, např. také Farní charita Chrudim, která pomáhá lidem v nesnázích a stará se o osoby, které potřebují velmi náročnou péči.
Další neziskovou organizací v Chrudimi je SOPRE CR o.p.s., která spolupracuje s Potravinovou bankou Pardubice, z.s. a má svoje výdejní místo potravinové pomoci. Organizace byla založena v roce 2007 a první sociální službou byla Noclehárna pro lidi bez přístřeší. Cílovou skupinou jsou opuštění senioři, samoživitelky, rodiny v krizi, lidé bez domova, lidé s psychickým i tělesným postižením, kteří mají omezené možnosti finančního příjmu. Dvakrát ročně se účastní Národní potravinové sbírky, potraviny si v daném obchodním domě převezmou, dopraví na výdejní místo a pomáhají při výdeji. Organizace spolupracuje s odborem sociálních věcí Městského úřadu Chrudim, Chrast a Skuteč.


Read More


Post Thumbnail

První bezkuřácký park v Leónu

Země:
Španělsko
Hlavní předmět:
Kampaň za zastavení kouření na otevřených prostranstvích

Popis příkladů dobré praxe:

Městská rada San Andrés del Rabanedo je v čele provincie León, když v dubnu 2023 zavedla první „Nekuřácký prostor“, park Antonia Garcíi Valladarese. Cílem této iniciativy je vytvořit prostředí bez vystavení škodlivému tabákovému kouři.
Od roku 2021 sdružení proti rakovině pracuje na odstranění tabákového kouře z veřejných prostor. Téměř 300 míst s až 2,5 miliony návštěvníků bylo prohlášeno za nekuřácké po celém Španělsku.
Tato iniciativa spočívá ve vytvoření prostředí bez vystavení škodlivému tradičnímu nebo elektronickému tabákovému kouři na otevřených prostranstvích pro veřejné a kolektivní využití bez ohledu na to, zda se jedná o veřejný nebo soukromý majetek. Cílem je tedy vytvořit zdravé prostředí pro ochranu zdraví a prevenci nemocí, ať už rakoviny nebo jiných respiračních či kardiovaskulárních onemocnění.
Aby bylo zajištěno úspěšné provádění, členové Španělského sdružení proti rakovině poskytli školení a zvýšili informovanost některých pracovníků městského úřadu. To jim umožní informovat o důležitosti respektování tohoto prostoru bez kouře, neboť právě oni přicházejí s občany nejvíce do styku. To je v souladu s městskou strategií podpory zdraví.
Očekává se, že po tomto prvním nekuřáckém prostoru v obci budou následovat další v lokalitách s vysokým počtem obyvatel. Cílem je zdůraznit potřebu vytvářet místa, kde je zaručeno, že lidé nebudou kouřit ani vdechovat tabákový kouř.


Read More


Post Thumbnail

Celoživotní vzdělávání v České Republice

Země:
Czech Republic
Hlavní předmět:
Univerzity třetího věku v České republice

Popis příkladů dobré praxe:

Univerzita třetího věku (U3V) je programem celoživotního vzdělávání, který je zaměřen na duševní aktivity starších lidí. Hlavním posláním je poskytnout univerzitní informace, vědomosti a dovednosti osobám v postproduktivním věku a hlavně využít mezigeneračního učení. Pomocí programů mají senioři možnost se kvalifikovaně a na univerzitní úrovni seznamovat s nejnovějšími poznatky z historie, lékařství, medicíny, kultury a podobně. Díky tomuto vzdělávání si senioři mohou udržet duševní svěžest, psychickou pohodu, získat nové informace a hlavně jim studium pomůže zabránit v sociální izolaci.
Programy celoživotního vzdělávání Univerzity třetího věku jsou zpravidla určeny zájemcům a zájemkyním, kteří dosáhli důchodového věku a mají střední vzdělání s maturitní zkouškou. Univerzita umožňuje přihlášení do programů U3V také všem válečným veteránům, kteří bojovali za naši svobodu, bez doložení středoškolského vzdělání.
Lidé se mnohdy dožívají důchodového věku v dobré fyzické i duševní kondici, zajímají se o nové poznatky, dění kolem sebe a chtějí se dále rozvíjet. I přes svůj věk mají svoje životní cíle, které si chtějí plnit.
Jedním z mnoha příkladů je Česká zemědělská univerzita v Praze, která poskytuje informace z oblasti ekonomické, agronomické, lesnicko-hospodářské, zemědělské ekonomiky tropů a subtropů i oblasti vzdělávání. Studium nenahrazuje ucelené vysokoškolské vzdělávání, ale absolventi získávají potvrzení o absolvování. Témata poskytují všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na univerzitní úrovni lidem vyššího věku.
Účastníci nemají postavení studenta, ale po celou dobu studia mohou používat, knihovnu, počítačovou učebnu, promítací laboratoř, bazén, tělocvičnu apod.
Přednáškové cykly jsou většinou 4- semestrální. V každém semestru je 12 přednášek, které jsou doplnění exkurzemi a workshopy. Na závěr senioři obdrží při slavnostním vyřazení v aule školy, osvědčení. Účastníci musí uhradit malý studijní poplatek, ale také mít minimální stanovenou účast a psát pravidelné testy. Senioři mohou po ukončení studia následně pokračovat na dalších vzdělávacích programech.
Podobné programy nabízí také Univerzita Karlova v Praze a některé další vysoké školy.
S Českou zemědělskou univerzitou v Praze spolupracuje i město Chrudim. Městská knihovna zajišťuje pro zájemce přihlášení, prostory pro výuku, dopravu na exkurze a také zaměstnanci knihovny doprovází absolventy na slavnostní předání osvědčení.


Read More


Post Thumbnail

Mladí lidé pro seniory

Země:
Česká republika
Hlavní předmět:
Pohoda pro všechny bez ohledu na věk

Popis příkladů dobré praxe:

Spolek “Hurá na výlet!”je nezisková organizace, která vznikla v roce 2014 a realizuje volnočasové aktivity pro seniory starší 65 let. Jak sami říkají: „Našim posláním je nelítostný boj se samotou seniorů a snaha ji nahradit radostí, poznáváním nových míst a kamarádů ze všech generací.“
Za dobu realizace se spolek dostal při pořádání volnočasových aktivit spojených s osvětovou činností do kontaktu s minimálně 5000 seniory. Prezentují problematiku stárnoucí generace široké veřejnosti, spolupracují s ostatními neziskovými organizacemi, pořádají akce spojené s privátní osvětovou činnost. Svoji činnost zaměřují hlavně na prevenci a vzdělávání seniorské populace.
Velmi oblíbenou aktivitou je pořádání mnoha zajímavých výletů do okolí. Výlety jsou jednodenní, aby byly zvládnutelné pro všechny zájemce a hlavně finančně dostupné a bezpečné. Vždy jsou dokonale zajištěné zkušenými průvodci a zdravotním doprovodem z řad mladých dobrovolníků. Často se účastní senioři s různými zdravotními omezeními, horší pohyblivostí nebo i vozíčkáři. S pomocí mladých lidí to všichni zvládají a díky těmto aktivitám se podívají na místa, která by určitě nepoznali.
V rámci činnosti spolku se senioři setkávají nejen se svými vrstevníky, dobrovolníky, ale také s dětmi předškolního věku, a to při mezigeneračních aktivitách. Tato setkání prohlubují sociální vazby a vytváří podmínky pro mezigenerační sbližování.

Další oblastí, která velmi pomáhá seniorům, je podpora soběstačnosti seniorů. Ti jsou pravidelně informování v oblasti sociálních služeb, upozorňování na různá nebezpečí související s novými technologiemi, ale také o zdravém životním stylu a nabízených vhodných aktivitách.
Každoročně pořádá spolek Senior festival. V průměru ho navštíví okolo 1000 seniorů. Z toho minimálně polovinu osob spolek sváží z mnoha různých krajů, včetně zdravotně handicapovaných osob.
Činnost spolku podporuje mnoho partnerů a dobrovolných dárců. Významnými partnery jsou např. EU, MAS Chrudimsko, Jednota, město Chrudim, město Chrast, Ekomonitor, Pardubický kraj a další.


Read More


Post Thumbnail

Fuori di Zucca (Bláznivé dýně)

Země:
Itálie
Hlavní předmět:
Malá skupina prodejců pro zvýšení místní produkce a spotřeby

Popis příkladů dobré praxe:

Fuori di Zucca je spolek na podporu sociální podpory (APS) v historickém centru Perugie, který se zrodil v roce 2016 z nápadu nevládní organizace Tamat realizované ve spolupráci se sdružením Fiorivano le Viole. Cílem Fuori di Zuca je podporovat koncept potravinové soběstačnosti podporou přímého vztahu mezi producentem a spotřebitelem, respektem a spravedlivým odměňováním pro ty, kteří pracují ve výrobním řetězci, etickou a udržitelnou výrobou, sdílením informací o vztahu mezi potravinami a zdravím a sociální spoluprací.

Hlavní činností, kterou sdružení v současné době vykonává, je činnost Skupiny solidárních nákupů (G.A.S.). "G.A.S. jsou skupiny lidí, kteří se organizují, aby společně nakupovali potraviny nebo produkty každodenní potřeby. Nákup probíhá podle principu solidarity, což je vede k tomu, že preferují malé a lokální výrobce, kteří respektují životní prostředí a lidi, se kterými navazují přímý vztah." (http://www.economiasolidale.net/content/cose-un-gas).

G.A.S. založila v roce 2016 skupina pěti lidí s cílem vytvořit malou komunitu, která by nakupovala s vědomým a alternativním způsobem. Prvním krokem bylo definovat filozofii G.A.S. a stanovit požadavky potřebné k určení výrobců, které je třeba kontaktovat. Níže jsou shrnuty hlavní zásady, na nichž je nákupní skupina založena:
- skupina je řízena přímo členy z řad spotřebitelů, nikoli výrobců, ačkoli vztah výrobce a spotřebitele je přímý a založený na vzájemné důvěře, neustálém dialogu a aktivní účasti na životě GAS;
GAS Fuori di Zucca reaguje na potřebu získat i v historickém centru logisticky složitého města, jako je Perugia, "zdravé" produkty z blízkého venkova. Kolektivní řízení dobrovolníků a rozhodnutí nepřipisovat na produkty žádnou přirážku umožňuje, aby GAS byla dostupná i z ekonomického hlediska a čelila tak představě, stále více rozšířené ze strany velkoplošného maloobchodu, že "bio" znamená "drahé" a vyhrazené pro bohatší společenské vrstvy.
Od roku 2018 Fuori di Zucca také zahájila iniciativu "Fuori Dispensa", jejímž prostřednictvím zaručuje díky příspěvkům členů a výrobců podporu lidem v nouzi tím, že jim poskytuje týdenní nákup potravin s produkty GAS.


Read More

Konsorcium

Partneři